Apollo 15

 

Start  rakety Saturn V - Apollo 15
Start Apolla 15; 26. července 1971  

Start Apolla 15 byl naplánován na 26. července 1971. Velitelem mise se stal David Scott, který letěl poprvé do vesmíru společně s N. Armstrongem při misi Gemini 8. Jeho kolegové byli nováčci ve vesmíru. Jednalo se o astronauty A. M. Wordena a J. B. Irwina.

 

Tato expedice patřila k tzv. „misi J“, která představovala vrchol programu Apollo. Oproti předchozím letům byl rozšířen vědecký výzkum. Větší užitné zatížení umožnilo dopravit na Měsíc měsíční vozítko – Rover, pomocí upraveného CSM provádět výzkum Měsíce z jeho orbity a vypustit vědeckou družici Měsíce. Modernizace systému na podporu života také umožnila delší pobyt posádky na Měsíci.

 

Po startu Apolla 15 byla kosmická loď navedena na dráhu k Měsíci. Během letu k Měsíci uskutečnila dvě korekce dráhy a byla navedena na dráhu družice Měsíce (výška 108 – 315 km). Těsně před navedením na tuto dráhu byl odstřelen boční kryt SM, který chránil nově zabudovanou vědeckou aparaturu. Ta při oběhu kolem Měsíce vždy směřovala směrem k povrchu. Tím byly získány nové vědecké informace o vesmíru a Měsíci samotném. Apollo 15 přešlo na nízkou oběžnou dráhu (výška 17 - 108 km) a bylo provedeno oddělení lunárního modulu Falcon od CSM Endeavour. Dne 30. července 1971 lunární modul přistál na povrchu Měsíce s odchylkou 450 m od plánovaného místa přistání v blízkosti Hadleyovy brázdy. Mezi tím přešel Endeavour na vyčkávací dráhu ve výšce 110 km.

 

Během měsíčního přistání byly uskutečněny tři vycházky. První měla za úkol otestovat Rover v měsíčním terénu v rámci cesty k úpatí Mons Hadley Delta vzdáleném 4 km. Na cestě vykonali astronauti dvě přestávky, při nichž studovali geologickou historii kráteru Elbow. Astronauti misí J byli mnohem více proškoleni v geologii. Získali tak daleko více vědeckých dat, která přispěla k sestavení geologického obrazu historie Měsíce.  Během první vycházky také nainstalovali vědeckou aparaturu ALSEP 15.

 

Druhá výprava probíhala jižně od místa přistání. Cestou sbírali Scott s Irwinem vzorky, z nichž jeden dostal název „Kámen stvoření“. Jak se na Zemi ukázalo, jeho stáří je více jak 4 miliardy let. To odpovídá zhruba stáří Měsíce. Astronauti se dostali skoro na konec Hadleyovy brázdy, ale z časových důvodů museli vyjížďku zkrátit. Časová prodleva byla způsobena vrtáním do skal, které se ukázalo časově mnohem náročnější, než se zprvu předpokládalo.

 

Třetí vycházka měla obdobný charakter, jako všechny předchozí. Oblast zkoumání byla tentokrát západně od místa přistání. Během mise ujel Rover 27,9 km a astronauti nasbírali 77 kg měsíčních hornin.

 

Dne 2. srpna 1971 odstartoval lunární modul z povrchu Měsíce a následně se spojil s CSM. O 5 hodin později (3. srpna 1971) byla nepotřebná lunární sekce odhozena. Dráha lodi byla zvýšena při 73. oběhu na výšku 102 – 139 km a 4. srpna 1971 byl ze servisní sekce odhozen satelit, který měl za úkol měřit radiaci, magnetické pole a gravitační pole Měsíce. V tentýž den byl zažehnut motor SPS a posádka se vydala na cestu k Zemi. Astronautům postačila jedna korekce dráhy. Během cesty domů provedl Worden výstup do volného prostoru, aby přenesl do velitelského modulu dvě kazety s filmy exponovanými na oběžné dráze Měsíce.

 

Posádka Apolla 15 přistála do vod Tichého oceánu 7. srpna 1971 s odchylkou 8 km od cílové oblasti. Během přistání se nerozevřel jeden ze tří padáků, a proto byl dopad na hladinu o něco tvrdší, než tomu bylo při předchozích letech. Dopadová rychlost Apolla 15 byla 11 m/s namísto běžných 9,8 m/s. 

 

 

INSIGNIE LETU

 

 

Insignie letu Apollo 15

Všichni tři členové posádky Apolla 15 byli v aktivní službě amerického letectva (USAF), proto nese insignie motivy vzdušných sil Spojených států amerických. Stejně tomu bylo tak u insignie letu Apollo 12, kde všichni členové působili v námořnictvu. Kruhová insignie obsahuje tři ptáky v národní trikoloře (červená, bílá a modrá). Ti letí přes Hadley Rille (lokace přistání Apolla 15). Krátery v poli za motivem tvoří římské číslo XV. Vyobrazení je ohraničeno červenou barvou, která přechází v bílou. Bílé pole obsahuje název mise a jména členů posádky. Celá insignie je pak ohraničena modrým okrajem. 

 

 

Kvůli návrhu nášivky kontaktoval Scott módního designéra Emilia Pucciho, který přišel s návrhem čtvercové insignie s motivy tří ptáků. Posádka pozměnila tvar insignie na kruhový a změnila barvy ptáků z modré a zelené na národní červenou, bílou a modrou. Worden uvedl, že každý pták reprezentuje jednoho z astronautů s tím, že bílá reprezentuje jeho (jakožto pilot velitelského modulu je úplně na vrchu motivu), Scotta reprezentuje modrá a Irwinga červená barva. Návrh s římskou číslicí byl navržen, když NASA naléhala, aby bylo číslo mise vyobrazeno arabskými číslicemi. 

 

 

POSÁDKA

 

 

Zleva: David R. Scott, Alfred M. Worden, James B. Irwin

 

(L) David R. Scott

 

(C) Alfred M. Worden

 

(R) James B. Irwin

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 


David R. Scott

Mise Datum Role Poznámky
Gemini 8 16. března 1966 Pilot První nouzové přistání v historii americké kosmonautiky.
Apollo 9 3. - 13. března 1966 Pilot velitelského modulu Test lunárního modulu na oběžné dráze Země.
Apollo 15 26. července - 7. srpna 1971             Velitel Úspěšné měsíční přistání.


Alfred M. Worden

Mise Datum Role Poznámky
Apollo 15 26. července - 7. srpna 1971    Pilot velitelského modulu Úspěšné měsíční přistání.

 

James B. Irwin

Mise Datum Role Poznámky
Apollo 15 26. července - 7. srpna 1971 Pilot lunárního modulu Úspěšné měsíční přistání.

 

 

ZÁLOŽNÍ POSÁDKA

Jméno Role
Richard F. Gordon Velitel
Vance Brand Pilot velitelského modulu
Harrison H. Schmitt Pilot lunárního modulu


 

ÚDAJE O LETU APOLLO 15

Apollo 15
Typ mise Pilotované lunární přistání
Operátor NASA
Doba trvání mise 12 dní, 7 hodin, 11 minut a 53 sekund
Vlastnosti kosmické lodi
Kosmická loď Apollo CSM-112; Apollo LM-10
Typ kosmické lodi Apollo velitelský/servisní modul; Lunární modul
Výrobce CSM: North American Rockwell; LM: Grumman
Hmotnost při startu 48 599 kg
Hmotnost při přistání 5 321 kg
Posádka
Počet členů 3
Členové David R. Scott
  Alfred M. Worden
  James B. Irwin
Volací znak CSM: Endeavour; LM: Falcon
Začátek mise
Datum startu 26. července 1971, 13:34:00,6 UTC
Nosná raketa Saturn V SA-510
Odpalovací rampa Cape Canaveral Air Force Station LC-39A
Konec mise
Loď vyzvedávající CM USS Okinawa
Datum přistání 7. srpna 1971, 20:45:53 UTC
Místo přistání Tichý oceán; 26° 7´ N 158° 8´ W
Orbita Měsíce
Dosažení orbity Měsíce 29. července 1971, 20:05:46 UTC
Opuštění orbity Měsíce 4. srpna 1971, 21:22:45 UTC
Počet oběhů Měsíce 74
Přistání na Měsíci
Kosmická loď Lunární modul
Datum přistání 30. července 1971, 22:16:29 UTC
Datum návratu 2. srpna 1971, 17:11:23 UTC
Místo přistání Hadley Rille
Hmotnost vzorků 77 kg
EVA 3
Délka EVA Celkem: 18 hodin, 37 minut a 46 sekund
  První výstup: 6 hodin, 32 minut a 42 sekund 
  Druhý výstup: 7 hodin, 12 minut a 14 sekund
  Třetí výstup: 4 hodiny, 49 minut a 50 sekund
Spojení CSM a LM (před přistáním na Měsíci)
Datum spojení 26. července 1971, 17:07:49 UTC
Datum odpojení 30. července 1971, 18:13:16 UTC
Spojení CSM a LM (po přistáním na Měsíci)
Datum spojení 2. srpna 1971, 19:10:25 UTC
Datum odpojení 3. srpna 1971, 01:04:01 UTC
EVA během letu na Zemi
Délka EVA Worden: 38 minut

 

 

FOTOGALERIE

 

Start Apolla 15; 26. července 1971
Apollo 15 - lunární vozítko
Povrch Měsíce - 28° S 83° E
Pohled na Zemi z paluby Apolla 15
Pohled na povrch Měsíce při cestě na Měsíc
Pohled na velitelský modul Endeavour z lunárního modulu Falcon
Povrch Měsíce. V pozadí se nachází lunární vozítko a lunární modul.
David Scott pracuje s aparaturou ALSEP
Místo přistání Apolla 15
Lunární vozítko na povrchu Měsíce.

 

Stránka byla naposledy editována 15. února 2016 v 10:55.
Stránka byla od 15. 1. 2010 zobrazena 698krát.

Vytištěno ze stránky projektu Kosmické lety (astronomia.zcu.cz/kosmolety/apollo/2452-apollo-15)
Nahrávám...