Apollo 12

 

Start Apolla 12 dne 14. listopadu 1969

Druhé pilotované přistání člověka na Měsíci bylo o poznání delší, než tomu bylo tak u Apolla 11. NASA to umožnilo mnohem delší výstup na povrch Měsíce a zahájit tak skutečný vědecký program.

 

 

Po úspěšném přistání posádky Apolla 11 připravila NASA seznam lokalit přistání pro následující mise. Místa přistání byla vybrána tak, aby bylo možné získat co největší rozmanitost vzorků hornin. Apollo 12 mělo určené místo přistání v oblasti Oceánu bouří.

 

Důvodem zvolení této lokality bylo mimo jiné přistání sondy Surveyor 3 v témže místě. Byl velký zájem o prozkoumání sondy, která strávila na Měsíci více jak 30 měsíců. Tento průzkum mohl přinést cenné informace o podmínkách, které panují na Měsíci.

 

Dne 14. listopadu 1969 se vznesla s Kennedyho mysu raketa Saturn V s kosmickou lodí Apollo 12. Posádku tvořili astronauti Pete Conrad, Richard Gordon a Al Bean. Let k Měsíci proběhl bezproblémově, pokud nepočítáme zásah rakety bleskem při startu. Tento incident ale neměl na samotný let vliv.

 

Dne 19. listopadu 1969 se přemístil Conrad s Beanem do lunárního modulu s volacím znakem Intrepid (Neohrožený). Gordon setrval na palubě CSM s volacím znakem Yankee Clipper na oběžné dráze Měsíce.

 

Během přistávacího manévru LM byla zjištěna zvýšená rozbrázděnost přistávacího místa. Z tohoto důvodu se Conrad ujal ručního řízení a navedl LM na bezpečnou plochu opodál.

 

Prvním úkolem Conrada po přistání bylo nasbírat tzv. nouzové vzorky pro případ neočekávané ukončení mise. Zanedlouho se ke Conradovi připojil také Bean.

 

Conrad a Bean vykonali během mise Apollo 12 dva výstupy z LM. Při prvním výstupu rozmístili v okolí LM vědecké přístroje označované ALSEP. Oproti posádce Apolla 11, která měla k dispozici redukovanou verzi přístrojů označovanou EASEP, měla posádka Apolla 12 k dispozici sadu přístrojů určenou k mnohem složitějším experimentům.  

 

Při dalším výstupu vykonali astronauti lunární túru o délce více jak 1 km. Jejich trasa byla naplánovaná geology ve Středisku letového řízení. Celou cestu sbírali vzorky hornin a prováděli důkladnou fotodokumentaci. Po dvouhodinové túře dorazili k sondě Surveyor 3. Sonda byla vyfotografována a bylo z ní sňato několik částí pro důkladnou analýzu na Zemi. Ta následně prokázala, že televizní kamera Surveyoru 3 měla na sobě uchycené bakterie ze Země, které přežily pobyt na Měsíci.

 

Po 37 hodinách od oddělení se spojil CSM a LM na oběžné dráze Měsíce. Po přestupu astronautů z LM do CSM byl LM odhozen. Intrepid následně dopadl na povrch Měsíce, kde náraz zachytil seismometr. Vibrace vyvolané nárazem byly detekovatelné ještě hodinu po dopadu. Yankee Clipper po jedenácti obletech Měsíce zažehl motory a vydal se vstříc Zemi. Dne 24. listopadu 1969 přistála posádka Apolla 12 do vod Tichého oceánu. 

 

 

INSIGNIE LETU

 

Insignie letu Apollo 12

Insignie letu Apolla 12 je ve znamení Vojenského námořnictva Spojených států amerických (U.S. Navy), jelikož všichni tři astronauti účastnící se této mise byli příslušníky této složky armády. Na insignii dominuje plachetnice blížící se k Měsíci. Ta je symbolem U.S. Navy a také představuje modul Yankee Clipper (velitelský modul).

 

Na zlatém okraji letového emblému se nacházejí jména astronautů a také označení mise. Na okraji insignie se nachází modrá barva. Společně se zlatou představují tradiční barvy US Navy. Za povšimnutí stojí také čtyři hvězdy nacházející se v pozadí insignie. Tři hvězdy představovali astronauty Apolla 1, kteří tragicky zahynuli při požáru na palubě kosmické lodi. Čtvrtá hvězda symbolizuje Cliftona Williamse, námořního pilota a astronauta, který zemřel 5. října 1967  při letecké nehodě v důsledku mechanické závady na jeho stroji T-38. Tento astronaut měl s Beanem, Conradem a Gordonem blízký vztah, jelikož jako člen záložní posádky s nimi trénoval. 

 

 

POSÁDKA

 

 

Posádka Apolla 12. Zleva: Charles "Pete" Conrad Jr., Richard "Dick" F. Gordon, Alan L. Bean

(L) Charles Conrad, Jr.

 

 

(C) Richard F. Gordon

 

 

(R) Alan L. Bean

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Charles "Pete" Conrad, Jr.

 

Mise Datum Role Poznámky
Gemini 5 21.-29. srpna 1965 Pilot První dlouhodobý kosmický let trvající 120 oběhů. Poprvé v historii kosmických letů byly využity pro dodávku elektrické energie palivové články.
Gemini 11 12.-15. září 1966 Velitel Spojení kosmické lodi Gemini 11 s tělesem Agena.
Apollo 12 14.-24. listopadu 1969 Velitel Druhé přistání člověka na Měsíci.
Skylab 2 26. května-22. června 1973 Velitel První kosmická loď určená k dopravě kosmonautů k Skylabu (orbitální stanice USA).

 

Richard F. Gordon, Jr.

 

Mise Datum Role Poznámky
Gemini 11 12.-15. září 1966 Pilot Spojení kosmické lodi Gemini 11 s tělesem Agena.
Apollo 12 14.-24. listopadu 1969  Pilot velitelského modulu Druhé přistání člověka na Měsíci.

 

Alan L. Bean

 

Mise Datum Role Poznámky
Apollo 12 14.-24. listopadu 1966 Pilot lunárního modulu Druhé přistání člověka na Měsíci.
Skylab 3 28. července - 25. září 1973 Velitel Kosmická loď určená k dopravě kosmonautů k Skylabu (orbitální stanice USA).

 

ZÁLOŽNÍ POSÁDKA

 

Jméno Role
David R. Scott Velitel
Alfred M. Worden Pilot velitelského modulu
James B. Irwin Pilot lunárního modulu

 

 

ÚDAJE O LETU APOLLO 12

Apollo 12
Typ mise Pilotované lunární přistání
Operátor NASA
Doba trvání mise 10 dní, 4 hodiny, 36 minut a 24 sekund
Vlastnosti kosmické lodi
Kosmická loď Apollo CSM-108; Apollo LM-6
Typ kosmické lodi Apollo velitelský/servisní modul; Lunární modul
Výrobce CSM: North American Aviation; LM: Grumman
Hmotnost při startu 45 870 kg
Hmotnost při přistání 5 010 kg
Posádka
Počet členů 3
Členové Charles "Pete" Conrad, Jr.
  Richard F. Gordon, Jr. 
  Alan L. Bean
Volací znak CSM: Yankee Clipper; LM: Intrepid
Začátek mise
Datum startu 14. listopadu 1969, 16:22:00 UTC
Nosná raketa Saturn V SA-507
Odpalovací rampa Cape Canaveral Air Force Station LC-39A
Konec mise
Loď vyzvedávající CM USS Hornet
Datum přistání 24. listopadu 1969, 20:58:24 UTC
Místo přistání Tichý oceán; 15° 47´ S 165° 9´ W
Orbita Měsíce
Dosažení orbity Měsíce 18. listopadu 1969, 03:47:23 UTC
Opuštění orbity Měsíce 21. listopadu 1969, 20:49:16 UTC
Počet oběhů Měsíce 45
Přistání na Měsíci
Kosmická loď Lunární modul
Datum přistání 19. listopadu 1969, 06:54:35 UTC 
Datum návratu 20. listopadu 1969, 14:2547 UTC
Místo přistání Oceán bouří
Hmotnost vzorků 34,35 kg
EVA 2
Délka EVA Celkem: 7 hodin, 45 minut a 18 sekund
  První výstup: 3 hodiny, 56 minut a 03 sekund
  Druhý výstup: 3 hodiny, 49 minut a 15 sekund
Spojení CSM a LM (před přistáním na Měsíci)
Datum spojení 14. listopadu 1969, 19:48:53 UTC
Datum odpojení 19. listopadu 1969, 04:16:02 UTC
Spojení CSM a LM (po přistáním na Měsíci)
Datum spojení 20. listopadu 1969, 17:58:20 UTC
Datum odpojení 19. listopadu 1969, 20:21:31 UTC

 

 

FOTOGALERIE

 

Start Apolla 12 dne 14. listopadu 1969.
Lunární modul Intrepid nad povrchem Měsíce.
Fotografie Měsíce pořízená posádkou Apollo 12.
Alan Bean drží v ruce vzorky půdy ve vakuově uzavřené nádobě.
Fotografie pořízená Beanem. Na fotografii se nachází Conrad.
Lunární modul. V popředí fotografie se nachází experiment pro analýzu slunečního větru.
Experiment pro analýzu slunečního větru.
Rozmisťování vědeckých přístrojů ALSEP
Alan Bean při manipulaci s palivov
Alan Bean sestupuje po žebříku lunárního modulu.
Conrad opouští lunární modul.
Otisk přistávacího podvozku sondy Surveyor 3 vyfotografovaný posádkou Apolla 12. Sonda přistála na Měsíci o 31 měsíců dříve.
Alan Bean na fotografii se sondou Surveyor 3. V pozadí se nachází (cca 100 m) lunární modul Interpid.
Charles Conrad Jr., velitel Apolla 12, zkoumá kosmickou sondu Surveyor 3 během druhého výstupu do vesmíru (EVA-2). V pravé části pozadí lze vidět LM Intrepid. Tento snímek byl pořízen Alanem L. Beanem, pilotem lunárního modulu. Lunární modul přistál od sondy Surveyor 3 pouhých 180 m. Ze sondy byla sejmuta televitní kamera a několik dalších komponent, které byly přivezeny zpět na Zemi.
Sonda Surveyor 3 na Měsíci.

 
Stránka byla naposledy editována 15. února 2016 v 10:48.
Stránka byla od 15. 1. 2010 zobrazena 653krát.

Vytištěno ze stránky projektu Kosmické lety (astronomia.zcu.cz/kosmolety/apollo/2449-apollo-12)
Nahrávám...