Seznam pokusů

Soubor pokusů na měsíčním povrchu (ALSEP - Apollo Lunar Surface Experiments Package) je souhrnné označení pro pokusy, které byly instalovány posádkami programu Apollo na povrchu Měsíce. Různými variantami byly vybaveny posádky Apollo 12 – 17. Apollo 11 bylo vybaveno redukovanou verzí označovanou EASEP (Early Apollo Scientific Experiments Package).

 

Všechny přístroje byly připojeny k centrální jednotce (CS - Central Station), která zajišťovala jejich ovládání ze Země. Jako zdroj energie se užíval radioizotopový termoelektrický generátor (RTG - Radioisotope Thermoelectric Generator). Poslední přístroj byl vypnut ze Země v roce 1977, tedy pět let po posledním letu na Měsíc (koutový odražeč (LRRR) se užívá dodnes). 

 

 

CENTRÁLNÍ JEDNOTKA - CS

 

Centrální jednotka (Central Station) byla velitelským centrem ALSEP. Jednalo se o hlavní komunikační zařízení se Zemí, které přenášelo data ke každému experimentálnímu přístroji. Komunikací se Zemí bylo dosaženo 58 cm dlouhou anténou o průměru 3,8 cm. Anténa byla namontována v horní části CS a byla namířena astronauty směrem k Zemi. Vysílače, přijímače, datové procesory a multiplexy byly umístěny uvnitř CS. Hmotnost centrální jednotky byla 25 kg a její objem byl 34,8 dm3. Při misích Apollo 12 - 15 byl navíc na CS namontován detektor zaznamenávající hromadění měsíčního prachu. 

 

 

RADIOIZOTOPOVÝ TERMOELEKTRICKÝ GENERÁTOR - RTG

 

Radioizotopový termoelektrický generátor (Radioisotope Thermoelectric Generator) představoval zdroj energie pro přístroje ALSEP. Využíval teplo z radioaktivního rozpadu plutonia 238. Termočlánky generovaly přibližně 70 wattů.

 

 

PALIVO PRO RTG - RTG CASK

 

Jednalo se o barel, ve kterém bylo uloženo plutonium 238. Barel byl navržen tak, aby vydržel výbuch kosmické lodi v případě nehody nebo opětovného vstupu do atmosféry. 

 

 

ZÁVRTNÉ TEPLOMĚRY - HFE

 

Závrtné teploměry (Heat Flow Experiment) prováděly měření lunárního podloží s cílem určit, jakou rychlostí proudí teplo z nitra. Měření se provádělo za účelem zisku informací, které by určily hojnost radioizotopů. To by pomohlo pochopit tepelný vývoj Měsíce. HFE se skládal z elektrického boxu a dvou sond. Každou sondu umístili astronauti do předem vyvrtané díry do hloubky cca 2,5 m. 

 

 

SLOŽENÍ ATMOSFÉRY - LACE

 

Experiment byl zaměřen na měření složení měsíční atmosféry. LACE - Lunar Atmosphere Composition Experiment.


 

DETEKTOR MIKROMETEORITŮ A PRODUKTŮ JEJICH DOPADU - LEAM

 

LEAM (Lunar Ejecta and Meteorites Experiment) byl navržen pro detekci sekundárních částic, které byly uvolněny dopadem meteoritům na měsíční povrch. LEAM také detekoval dopady mikrometeoritů. Výsledek tohoto experimentu je ale nejasný. Z důvodu existence "podivných" dat byla vědecká platnost tohoto experimentu zpochybněna. 

 

 

AKTIVNÍ SEISMOGRAF - LSPE

 

LSPE (Lunar Seismic Profiling Experiment) je velice podobný experimentu ASE. Detekce otřesů LSPE byla ale mnohem účinnější. Byl schopen zaregistrovat otřesy několik kilometrů pod měsíčním povrchem. LSPE se skládal ze čtyř geosenzorů. Anténa LSPE byla využívaná k přijímání signálu a aktivaci výbušnin. Experiment využíval celkem osm výbušnin o hmotnosti 0,059 - 2,722 kg.  

 


MĚSÍČNÍ POVRCHOVÝ GRAVIMETR - LSG

 

LSG (Lunar Surface Gravimeter) prováděl velmi přesná měření gravitace a její změny v čase. Byla zde naděje, že by údaje pořízené LSG mohli prokázat existenci gravitačních vln. Přístroj byl ale špatně navržen a nefungoval správně. 

 

 

PASIVNÍ SEISMOGRAF - PSE

 

PSE (Passive Seismic Experiment) byl navržen pro detekci měsíčního zemětřesení. PSE detekoval jak přirozené, tak i uměle vytvořené zemětřesení (dopad S-IVB a lunárního modulu na povrch Měsíce). Umožnil tak studium struktury měsíčního podloží.

 

 

MAGNETOMETR - LSM

 

LSM (Lunar Surface Magnetometer) měřil magnetické pole Měsíce. Údaje získané z tohoto experimentu byly použity pro stanovení elektrických vlastností měsíčního podloží. Byl také užíván ke studiu slunečního plazmatu.

 

 

AKTIVNÍ SEISMOGRAF S VÝBUŠNINAMI - ASE

 

ASE (Active Seismic Experiment) zkoumal vnitřní strukturu Měsíce. Byl schopen zaregistrovat otřesy do hloubky až 100 m. ASE se skládal ze tří základních částí:

  • Sady tří geologických senzorů. Tyto senzory byly astronauty rozmístěny v řadě od centrální jednotky k místu výbuchu.
  • Minometu navrženého tak, aby odhodil výbušninu v různých vzdálenostech od senzorů.
  • Aktivace výbušniny, která odpálila dalších 22 výbušnin. Veškeré výbuchy byly provedeny až po odletu astronautů z Měsíce.

 

MĚŘIČ TOKU IONTŮ - CPLEE

 

CPLEE (Charged Particle Lunar Environment Experiment) byl přístroj navržený tak, aby měřil tok nabitých částic, například iontů nebo elektronů. 

 


MĚŘENÍ TLAKU ATMOSFÉRY - CCIG

 

CCIG (Cold Cathode Ion Gauge) byl experiment navržený tak, aby měřil tlak měsíční atmosféry. Původně byl navržen jako součást SIDE, ale jeho silné magnetické pole způsobovalo rušení.


 

IONTOVÝ DETEKTOR - SIDE

 

SIDE (Suprathermal Ion Detector Experiment) byl navržen pro měření vlastností kladně nabitých iontů v měsíčním prostředí. Experiment měl poskytnout údaje o plazmové interakci mezi slunečním větrem a Měsícem, a dále určit elektrický potenciál na povrchu Měsíce.

 


SOLÁRNÍ SPEKTROMETR - SWS

 

SWS (Solar Wind Spectrometer Experiment) byl navržen ke zkoumání slunečního větru a jeho dopadu na měsíční prostředí.

 


PASIVNÍ SEISMOGRAF S VLASTNÍM ZDROJEM - PSEP

 

PSEP (Passive Seismic Experiment Package) byl založen na stejném principu, jako PSE. Měl za úkol detekovat měsíční zemětřesení. Detekoval jak přirozené, tak i uměle vytvořené zemětřesení (dopad S-IVB a lunárního modulu na povrch Měsíce). Umožnil tak studium struktury měsíčního podloží. Oproti PSE byl vybaven vlastním zdrojem energie (solární panely), elektronikou a komunikačním vybavením. Mimo to také detekoval měsíční prach.

 


KOUTOVÝ ODRAŽEČ - LRRR

 

LRRR (Laser Ranging Retroreflector) byl a stále je přístroj, pomocí něhož a laserového výstřelu ze Země lze určit přesnou vzdálenost Měsíce od Země. To poskytlo důležité informace o nepravidelnosti pohybu Měsíce. Poprvé byl na Měsíc dopraven posádkou Apollo 11, dále pak posádkou Apollo 14 a 15. Byly zkonstruovány na stejném principu, jejich rozměry však byly jiné.

 

Koutový odražeč se skládá ze stovky malých krychlí z vysoce homogenního umělého křemene Suprasil, které byly rozmístěny na hliníkovém panelu s plochou 46 cm2.

 


SEZNAM MODULŮ ALSEP INSTALOVANÉ JEDNOTLIVÝMI VÝPRAVAMI APOLLO

 

Vědecká aparatura Apollo 11 Apollo 12 Apollo 14 Apollo 15 Apollo 16 Apollo 17
Centrální jednotka - CS   OK OK OK OK OK
Radioizotopový termoelektrický generátor - RTG   OK OK OK OK OK
Palivo pro RTG - RTG Cask   OK OK OK OK OK
Závrtné teploměry - HFE       Nedovrtané Porucha - Young omylem vytrhl kabel z konektoru hlavní nádrže. OK
Složení atmosféry - LACE           OK
Detektor mikrometeoritů a produktů jejich dopadu - LEAM           Zpochybněná data
Aktivní seismograf - LSPE           OK
Měsíční povrchový gravimetr - LSG           Chyba konstrukce
Pasivní seismograf - PSE   OK OK OK OK  
Magnetometr - LSM   OK   OK OK  
Aktivní seismograf s výbušninami - ASE     Částečně úspěšný experiment   OK  
Měřič toku iontů - CPLEE     OK      
Měření tlaku atmosféry - CCIG   OK OK OK    
Iontový detektor - SIDE   OK OK OK    
Solární spektrometr - SWS   OK   OK    
Pasivní seismograf s vlastním zdrojem - PSEP Pracoval 21 dní          
Koutový odražeč - LRRR OK   OK OK    
Stránka byla naposledy editována 21. února 2016 v 22:00.
Stránka byla od 15. 1. 2010 zobrazena 334krát.

Vytištěno ze stránky projektu Kosmické lety (astronomia.zcu.cz/kosmolety/apollo/2457-seznam-pokusu)
Nahrávám...