Spektrum
Elektromagnetické záření je vyzařování a šíření energie ve formě periodických
vln, které se mohou šířit i ve vakuu. Vzniká např. při urychlování nabité elementární
částice a spočívá v periodických změnách elektrického a magnetického pole. Existují
různé druhy elektromagnetického záření, lišící se vzájemně vlnovou délkou. Největší
vlnovou délku, a tudíž nejmenší frekvenci i energii mají dlouhé rádiové vlny. Za
rádiovými vlnami následuje viditelné světlo, po něm rentgenové a největší frekvenci
a energii má záření gama. Této řadě různých typů elektromagnetického vlnění se říká
elektromagnetické spektrum.
Téměř všechny informace o vesmíru a jeho objektech byly získány studiem elektromagnetického
záření, které k nám přichází z nebeských těles.
Spektrum je rozdělení intenzity elektromagnetického záření mezi jednotlivé
vlnové délky. Paprsek světla z nějakého zdroje se po průchodu hranolem (nebo jiným
rozptylujícím zařízením, jakým je například difrakční mřížka) rozloží na řadu
dílčích paprsků tvořící spektrum, protože každá vlnová délka se od původního
směru odchyluje jinak.
Spektra jsou různého typu.
Spojité spektrum obsahuje všechny vlnové délky z daného rozsahu. Např. viditelné
světlo po průchodu hranolem vytvoří „duhu“ v podobě spojitého pásu, obsahujícího všechny
barvy od červené po fialovou.
Čárové spektrum obsahuje čáry, odpovídající jen některým vlnovým délkám (nebo frekvencím).
Emisní čárové spektrum vzniká rozkladem záření zdroje, který vyzařuje jen některé vlnové
délky. Je charakteristický pro rozžhavenou látku při nízkém tlaku.
Absorpční čárové spektrum obsahuje černé čáry na pozadí spojitého spektra.
Takové spektrum má záření nějakého horkého zdroje vyzařující spojité spektrum, které
cestou k nám prošlo vrstvou chladnějších plynů. Atomy, případně molekuly plynů
některé vlnové délky původního záření pohltily a ty pak ve výsledném spektru chybí.
Spektra většiny hvězd jsou tohoto typu, avšak někdy obsahují i emisní čáry. Ty jsou
charakteristické pro emisní mlhoviny.
Pásová spektra obsahují absorpční pásy, širší než spektrální čáry, odpovídající
jednotlivým atomům.
Galaxie v různých spektrálních oborech
Existuje mnoho způsobů jak prezentovat naměřená data, ten, co je ale použitý v
tomto případě je poněkud neobvyklý, zvláštní, ale zase na druhou stranu přináší
řadu možností, které by nebyly u statického obrázku možné.
Následující stránky zobrazují Galaxii v různých vlnových délkách, od rádiových
až po γ záření. Pro získání těchto snímků byly použity data, které pořídil
přístroj „Diffuse Infrared Background Experiment“ (DIRBE), který byl umístěn na družici COBE.
Jednotlivé vlnové délky jsou zpracovány do formy Java appletu, který se po načtení spustí.
K dispozici jsou dvě verze, přičemž druhá z nich např. umožňuje měřit souřadnice
nebo zobrazit detailní snímky některého zvoleného místa.
Galaxie v deseti spektrech
V následujícím článku je možné získat snímky Galaxie v různých
spektrálních oborech. Každý snímek představuje pohled na galaktický
rovník. Snímky začínají na rádiových frekvencích 408 MHz, pokračuje
přes spektrální čáry atomového a molekulárního vodíku, různé infračervené
vlnové délky. K dispozici jsou snímky v oboru viditelného i rentgenového
záření. Galaxii je možné si prohlédnout i ve spektrálním oboru nejvyšších
měřených energiích, které představují γ paprsky.
Je zobrazen jednak snímek celé oblohy v menším rozlišení a poté následuje
velice podrobný snímek (šířka 3 000 bodů) galaktického rovníku. Pro
zpřehlednění snímků je možnost zobrazení některých důležitých oblastí. Toto je možné
přejetím kurzoru myši přes snímek.