• Komety
• Popis
• Periodické komety
• 1P - 50P
• 51P - 100P
• 101P - 150P
• 151P - 191P
• 1P/Halley
• 2P/Encke
• 6P/d'Arrest
• 9P/Tempel 1
• 17P/Holmes
• 19P/Borrelly
• 21P/Giacobini-Zinner
• Odkazy

17P/Holmes je periodická kometa naší sluneční soustavy, objevil ji britský amatérský astronom Edwin Holmes 6. listopadu 1892. Tato kometa je zajímavá tím, že u ní došlo koncem října 2007 k významnému zjasnění, během několika hodin změnila svoji hvězdnou velikost ze 17 mag na 2,8 mag.

17P/Holmes - sekundová expozice, 5,1 čtver. úhl. vteřin, 25. října 2007

Dne 24. října 2007 upozornil španělský pozorovatel Ramon Naves, že periodická kometa 17P/Holmes prochází výrazným zjasněním. Kolem 20. října 2007 byla ještě slabší než 17 mag, 24. října v 4:10 UT byla již na 7,1 mag, hvězdného vzhledu a žlutavé barvy. O několik hodin později 24. října v 11:15 UT se odhadovaná jasnost pohybovala již kolem 4 mag a kometa byla pozorovatelná pouhým okem, měla ostrou centrální kondenzaci (3") a malou komu o průměru kolem 10".

Oběžná dráha komety 17P/Holmes

Zjasnění je velmi podobné superoutburstu z roku 1892, při kterém byla kometa 17P objevena. E. Holmes ji tehdy nalezl 6. listopadu již v pokročilém stádiu outburstu, kdy ji zaměnil v hledáčku za galaxii M31, kterou se chystal pozorovat. V době objevu měla kometa průměr komy kolem 5' a velmi jasnou a bodovou centrální kondenzaci. Tehdy byla pouhým okem pozorovatelná po několik týdnů, během kterých velikost komy narostla na 20' až 30'. Zajímavé také je, že v roce 1892 podobné zjasnění kometa zaznamenala hned 2x, to druhé následovalo dalších 75 dní po prvním. Což pro nás může znamenat, že kometa ještě zdaleka nepředvedla vše, čeho je schopná. A zatím to tak opravdu vypadá, 24. října po celý den zjasňovala. Zdálo se, že dosáhla maxima na úrovni kolem 2,8 mag. Podle nových pozorování z 25. října se však zdá, že stále mírně zjasňuje – aktuálně kolem 2,2 mag. Zajímavostí v tomto smyslu je, že zjasnění nastalo v letošním roce v čase T+172 dní, kde T je datum průchodu přísluním (T2007 = 4. května 2007), v roce 1892 to bylo v T+145. Existuje zde totiž zajímavá paralela se superoutbursty komety 41P/Tuttle-Giacobini-Kresák, které nastávají v podobných časových intervalech i 150 dní po průchodu přísluním (nápadnost podobného načasování je nepřehlédnutelná - pokud se nejedná o náhodu). Fyzikální proces, který je za zjasnění zodpovědný, není dobře znám. Může se jednat o souběh několika událostí, ale nejpravděpodobnější je rozpad/odlomení části jádra a následné odhalení nevyčerpaných ložisek ledu, které byly do té doby skryty pod odlomeným povrchem. To pak může vést (přes relativně velkou aktuální vzdálenost komety 2,4 AU) k velmi výraznému zjasnění. Dost nepravděpodobná je srážka s jiným objektem, pokud by se nejednalo o těleso relativně velké, srážka by nevedla k větším následkům, než tomu bylo u komety 9P/Tempel a mise Deep Impact. Vzhledem k tomu, že kometa 17P/Holmes podobný outburst v minulosti již prodělala, lze usoudit, že jde o „vlastnost“ některých konkrétních kometárních jader, kdy se s určitou periodou a za podobných geometrických podmínek „opakují“ zjasnění o deset magnitud i více.