Nitro

Jádro planety je tvořeno patrně těžšími prvky a ledem. Je asi třikrát větší než Země, ovšem jeho hmotnost je 95násobná. Nad kamenným jádrem se nachází vrstva tekutého vodíku, která sahá asi do poloviny poloměru planety. Nad ní je vrstva tekutého molekulárního vodíku a hélia.

Saturn

Pozemní měření i přístroje sond zjistily, že Saturn, podobně jako Jupiter, vydává téměř dvakrát více energie, než od Slunce přijímá. Zdroj vnitřní energie lze vysvětlit fázovými přeměnami v nitru planety. Saturn stejně jako Jupiter je složen převážně z vodíku a hélia. Se zvyšujícím se tlakem při stálé nízké teplotě se elektronové obaly ve směsi navzájem přibližují, až se elektrony volně mezi atomy pohybují. Směs je tak charakteristicky kovová - je dobrým vodičem tepla i elektřiny. K promíchávání vodíku s héliem však nedochází v nitru, protože k tomu okolní teplota nedostačuje, ale na povrchu, a to vlivem gravitace. Ta je příčinou klesání těžšího hélia z povrchu do části kovového vodíku. Toto tvrzení může potvrdit i složení měsíců, které musely pocházet ze stejného zárodečného plynného mraku jako planeta sama. Při vzniku Saturnu byla v zárodečném plynném disku natolik nízká teplota, že i u nejbližších družic pozorujeme vodu v pevném skupenství.

V rozsáhlé části kovového vodíku vzniká magnetické pole (zjištěné sondou Pioneer 11 roku 1979).

Povrch planety nebyl kvůli husté atmosféře dosud pozorován. Přesto se zdá, že je plynný až tekutý, volně přecházející v nitro planety. Mezi atmosférou, povrchem a nitrem nejsou přesně vymezitelné hranice.

Stránka byla naposledy editována 28. ledna 2013 v 11:32.
Stránka byla od 15. 1. 2010 zobrazena 15213krát.
Vytištěno ze stránky projektu Planety (astronomia.zcu.cz/planety/saturn/1835-nitro)
Nahrávám...