• Program Apollo
• Mise
• AS-201, AS-203, AS-202
• Apollo 1
• Apollo 4
• Apollo 5
• Apollo 6
• Apollo 7
• Apollo 8
• Apollo 9
• Apollo 10
• Apollo 11
• Výběr posádky
• Cesta na Měsíc
• Základna Tranquility
• Návrat na Zemi
• Izolace
• Apollo 12
• Apollo 13
• Apollo 14
• Apollo 15
• Apollo 16
• Apollo 17
• Astronauti
• Seznam pokusů
• Navigační systém

Start Apolla 12 dne 14. listopadu 1969

Druhé pilotované přistání člověka na Měsíci bylo o poznání delší, než tomu bylo tak u Apolla 11. NASA to umožnilo mnohem delší výstup na povrch Měsíce a zahájit tak skutečný vědecký program.

Po úspěšném přistání posádky Apolla 11 připravila NASA seznam lokalit přistání pro následující mise. Místa přistání byla vybrána tak, aby bylo možné získat co největší rozmanitost vzorků hornin. Apollo 12 mělo určené místo přistání v oblasti Oceánu bouří.

Důvodem zvolení této lokality bylo mimo jiné přistání sondy Surveyor 3 v témže místě. Byl velký zájem o prozkoumání sondy, která strávila na Měsíci více jak 30 měsíců. Tento průzkum mohl přinést cenné informace o podmínkách, které panují na Měsíci.

Dne 14. listopadu 1969 se vznesla s Kennedyho mysu raketa Saturn V s kosmickou lodí Apollo 12. Posádku tvořili astronauti Pete Conrad, Richard Gordon a Al Bean. Let k Měsíci proběhl bezproblémově, pokud nepočítáme zásah rakety bleskem při startu. Tento incident ale neměl na samotný let vliv.

Dne 19. listopadu 1969 se přemístil Conrad s Beanem do lunárního modulu s volacím znakem Intrepid (Neohrožený). Gordon setrval na palubě CSM s volacím znakem Yankee Clipper na oběžné dráze Měsíce.

Během přistávacího manévru LM byla zjištěna zvýšená rozbrázděnost přistávacího místa. Z tohoto důvodu se Conrad ujal ručního řízení a navedl LM na bezpečnou plochu opodál.

Prvním úkolem Conrada po přistání bylo nasbírat tzv. nouzové vzorky pro případ neočekávané ukončení mise. Zanedlouho se ke Conradovi připojil také Bean.

Conrad a Bean vykonali během mise Apollo 12 dva výstupy z LM. Při prvním výstupu rozmístili v okolí LM vědecké přístroje označované ALSEP. Oproti posádce Apolla 11, která měla k dispozici redukovanou verzi přístrojů označovanou EASEP, měla posádka Apolla 12 k dispozici sadu přístrojů určenou k mnohem složitějším experimentům.  

Při dalším výstupu vykonali astronauti lunární túru o délce více jak 1 km. Jejich trasa byla naplánovaná geology ve Středisku letového řízení. Celou cestu sbírali vzorky hornin a prováděli důkladnou fotodokumentaci. Po dvouhodinové túře dorazili k sondě Surveyor 3. Sonda byla vyfotografována a bylo z ní sňato několik částí pro důkladnou analýzu na Zemi. Ta následně prokázala, že televizní kamera Surveyoru 3 měla na sobě uchycené bakterie ze Země, které přežily pobyt na Měsíci.

Po 37 hodinách od oddělení se spojil CSM a LM na oběžné dráze Měsíce. Po přestupu astronautů z LM do CSM byl LM odhozen. Intrepid následně dopadl na povrch Měsíce, kde náraz zachytil seismometr. Vibrace vyvolané nárazem byly detekovatelné ještě hodinu po dopadu. Yankee Clipper po jedenácti obletech Měsíce zažehl motory a vydal se vstříc Zemi. Dne 24. listopadu 1969 přistála posádka Apolla 12 do vod Tichého oceánu. 

INSIGNIE LETU

Insignie letu Apollo 12

Insignie letu Apolla 12 je ve znamení Vojenského námořnictva Spojených států amerických (U.S. Navy), jelikož všichni tři astronauti účastnící se této mise byli příslušníky této složky armády. Na insignii dominuje plachetnice blížící se k Měsíci. Ta je symbolem U.S. Navy a také představuje modul Yankee Clipper (velitelský modul).

Na zlatém okraji letového emblému se nacházejí jména astronautů a také označení mise. Na okraji insignie se nachází modrá barva. Společně se zlatou představují tradiční barvy US Navy. Za povšimnutí stojí také čtyři hvězdy nacházející se v pozadí insignie. Tři hvězdy představovali astronauty Apolla 1, kteří tragicky zahynuli při požáru na palubě kosmické lodi. Čtvrtá hvězda symbolizuje Cliftona Williamse, námořního pilota a astronauta, který zemřel 5. října 1967  při letecké nehodě v důsledku mechanické závady na jeho stroji T-38. Tento astronaut měl s Beanem, Conradem a Gordonem blízký vztah, jelikož jako člen záložní posádky s nimi trénoval. 

POSÁDKA

Posádka Apolla 12. Zleva: Charles "Pete" Conrad Jr., Richard "Dick" F. Gordon, Alan L. Bean

(L) Charles Conrad, Jr.

(C) Richard F. Gordon

(R) Alan L. Bean

Charles "Pete" Conrad, Jr.

Richard F. Gordon, Jr.

Alan L. Bean

ZÁLOŽNÍ POSÁDKA

ÚDAJE O LETU APOLLO 12

FOTOGALERIE

Start Apolla 12 dne 14. listopadu 1969.

Lunární modul Intrepid nad povrchem Měsíce.

Fotografie Měsíce pořízená posádkou Apollo 12.

Alan Bean drží v ruce vzorky půdy ve vakuově uzavřené nádobě.

Fotografie pořízená Beanem. Na fotografii se nachází Conrad.

Lunární modul. V popředí fotografie se nachází experiment pro analýzu slunečního větru.

Experiment pro analýzu slunečního větru.

Rozmisťování vědeckých přístrojů ALSEP

Alan Bean při manipulaci s palivov

Alan Bean sestupuje po žebříku lunárního modulu.

Conrad opouští lunární modul.

Otisk přistávacího podvozku sondy Surveyor 3 vyfotografovaný posádkou Apolla 12. Sonda přistála na Měsíci o 31 měsíců dříve.

Alan Bean na fotografii se sondou Surveyor 3. V pozadí se nachází (cca 100 m) lunární modul Interpid.

Charles Conrad Jr., velitel Apolla 12, zkoumá kosmickou sondu Surveyor 3 během druhého výstupu do vesmíru (EVA-2). V pravé části pozadí lze vidět LM Intrepid. Tento snímek byl pořízen Alanem L. Beanem, pilotem lunárního modulu. Lunární modul přistál od sondy Surveyor 3 pouhých 180 m. Ze sondy byla sejmuta televitní kamera a několik dalších komponent, které byly přivezeny zpět na Zemi.

Sonda Surveyor 3 na Měsíci.