Apollo 16

 

Insignie letu Apollo 16

Pátá a zatím předposlední měsíční expedice započala 16. dubna 1972. Posádku Apolla 16 tvořili J. W. Young, Ch. M. Duke a T. K. Mattingly. Po startu byla kosmická loď navedena na trans-lunární dráhu. Přestavba lodi proběhla bezproblémově. Na cestě na Měsíc postačila pouze jedna korekce dráhy motorem SPS. Apollo bylo 19. dubna 1972 navedeno na dráhu kolem Měsíce ve výšce 107 – 315 km nad povrchem Měsíce zážehem motoru SPS po dobu 375 s.

 

Apollo vykonalo dva oběhy kolem Měsíce a zážehem motoru SPS po dobu 24 s změnilo výšku dráhy na 19 - 107 km. Young s Dukem přestoupili do lunárního modulu s volacím znakem Orion a oddělili se od velitelské sekce s volacím znakem Casper.

 

Mattingly ve velitelském modulu měl dle plánů převést CSM na vyčkávací dráhu ve výšce 100 km. Nestabilita v záložním řídícím systému hlavního motoru CSM způsobila oddálení přistání LM o tři oběhy a navedení CSM na vyčkávací dráhu ve výšce 96 - 111 km o další oběh. Tyto problémy způsobilo přistání o den později a zkrácení času posádky na povrchu Měsíce.

 

Lunární modul přistál 21. dubna 1972 v pevninské oblasti poblíž kráteru Descartes. Odchylka od předpokládaného místa přistání byla 300 m severně a 143 m západně. Dle mínění geologů mohlo zdejší náhorní plošinu vytvořit sopečná činnost a nikoliv dopad vesmírného tělesa.

 

Během tří dnů absolvovali astronauti tři výstupy, při nichž strávili mimo loď více jak 20 hodin a najeli s lunárním vozítkem 26,7 km. Nejvyšší dosažená rychlost Roveru byla 18 km/h. Oblast průzkumu byla výrazně rozbrázděna krátery a poset velkými balvany. Mezi vzory dovezenými na Zemi byl též největší sebraný kámen z Měsíce o hmotnosti 11,7 kg. Tento kámen dostal jméno podle hlavního geologa, Billa Muehlbergera, který pracoval na přípravách letu Apolla 16. Kámen nese jméno „Big Muley“.

 

První vycházka započala 21. dubna 1972 a trvala 17 hodin a 11 minut. Hlavním úkolem bylo zprovoznění Roveru a instalace soupravy ALSEP 16 napájené radioizotopovým generátorem. Souprava byla vypnuta až 1. října 1977.

 

Druhá vycházka začala 22. dubna a trvala 7 hodin a 23 minut. Hlavním cílem byl průzkum oblasti jižním směrem od místa přistání. Rover urazil vzdálenost 11,5 km, přičemž astronauti překonali výškový rozdíl 250 m a získali 40 kg vzorků.

 

Třetí vycházka začala 23. dubna a trvala 5 hodin a 40 minut. Cílem byl průzkum geologicky zajímavé oblasti nacházející se severním směrem od místa přistání. Bylo zde naměřeno silné magnetické pole a na povrchu se nacházely až dvaceticentimetrové balvany.

 

Start lunární sekce z Měsíce proběhl 24. dubna 1972 a byl zachycen kamerou umístěnou v zaparkovaném lunárním vozítku. V tentýž den došlo ke spojení CSM a LM na oběžné dráze Měsíce. Po přechodu posádky do velitelského modulu byl lunární modul odhozen. V důsledku chybně nastavených řídících prvků se nepodařilo LM nasměrovat k dopadu na Měsíční povrch, kde by náraz zachytily seismografy. Stejným neúspěchem skončilo také vystřelení satelitu ze servisní sekce. Satelit setrval na nízké oběžné dráze Měsíce a zanikl po 426 obězích 29. května 1972. Původně měl zůstat na oběžné dráze Měsíce více jak rok.

 

Návrat k Zemi započal 25. dubna 1972 o 18 hodin dříve, oproti původnímu plánu NASA. Tato změna nastala díky závadě na motoru SPS. Během cesty na Zemi vykonal Mattingly ve výšce 274 000 km nad Zemí z kabiny (25. dubna 1972) a sejmul z povrchu SM kazety s filmy a biologickým materiálem. Přistání proběhlo 27. dubna 1972 do vod Tichého oceánu. Velitelský modul vyzvedla loď USS Ticonderoga.

 

 

INSIGNIE LETU

 

 

Insignie letu Apollo 16

Insignii Apolla 16 dominuje vyobrazení orla bělohlavého (symbol Spojených států amerických) a štít v národních barvách (červená, bílá, modrá), což reprezentuje lid Spojených států amerických. Tento motiv se nachází na šedém poli, jež reprezentuje měsíční povrch. Štít je z části překryt zlatou křivkou reprezentující samotnou NASA. Na modrém kruhu se zlatým okrajem, který obepíná celé vyobrazení, se nachází 16 hvězd. Ty reprezentují číslo mise. Zároveň se v něm nachází jména členů posádky: Young, Mattingly a Duke. Insignie byla navržena členy posádky. 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

POSÁDKA

 

 

Zleva: Thomas K. Mattinhly, John W. Young a Charles M. Duke

 

(L) Thomas K. Mattingly

 

(C) John W. Young

 

(R) Charles M. Duke 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

John W. Young

Mise Datum Role Poznámky
Gemini 3 23. března 1965 Pilot První pilotovaný let programu Gemini.
Gemini 10 18.-21.července 1966 Velitel Spojení lodi Gemini s tělesem Agena.
Apollo 10 18.-26. května 1969 Pilot velitelského modulu Poslední testování kosmické lodi před přistáním Apolla 11 na Měsíci.
Apollo 16 16.-21. dubna 1972 Velitel Páté přistání člověka na Měsíci.
STS-1 12.-14. dubna 1981  Velitel První mise raketoplánu Columbia.
STS-9 28. listopadu - 8. prosince 1983 Velitel Šestá mise raketoplánu Columbia. Devátá mise v rámci programu Space Shuttle.

 

 

Thomas K. Mattingly

Mise Datum Role Poznámky
Apollo 16 16.-21. dubna 1972 Pilot velitelského modulu Původně měl letět s Apollem 13, byl ale nahrazen Swigertem.
STS-4 27. června - 4. července 1982 Velitel Čtvrtá mise raketoplánu Columbia. Jednalo se o poslední zkušební misi.
STS-51C 24. - 27. ledna 1985 Velitel Vojenská mise. Vypuštění satelitu Magnum nad Indický oceán.

 

 

Charles M. Duke 

Mise Datum Role Poznámky
Apollo 16 16.-21. dubna 1972 Pilot lunárního modulu Páte přistání člověka na Měsíci.

 

 

ZÁLOŽNÍ POSÁDKA

Jméno Role
Fred Haise Velitel
Stuart A. Roosa Pilot velitelského modulu
Edgar D. Mitchell Pilot lunárního modulu

 

 

 

ÚDAJE O LETU APOLLO 16

Apollo 16
Typ mise Pilotované lunární přistání
Operátor NASA
Doba trvání mise 11 dní, 1 hodina, 51 minut a 5 sekund
Vlastnosti kosmické lodi
Kosmická loď Apollo CSM-113; Apollo LM-11
Typ kosmické lodi Apollo velitelský/servisní modul; Lunární modul
Výrobce CSM: North American Rockwell; LM: Grumman
Hmotnost při startu 48 637 kg
Hmotnost při přistání 5 441 kg
Posádka
Počet členů 3
Členové John W. Young
  Thomas K. Mattingly II
  Charles M. Duke, Jr.
Volací znak CSM: Casper; LM: Orion
Začátek mise
Datum startu 16. dubna 1972, 17:54:00 UTC
Nosná raketa Saturn V SA-511
Odpalovací rampa Cape Canaveral Air Force Station LC-39A
Konec mise
Loď vyzvedávající CM USS Ticonderoga
Datum přistání 27. dubna 1972, 19:45:05 UTC
Místo přistání Tichý oceán; 0° 43´ S 156° 13´ W
Orbita Měsíce
Dosažení orbity Měsíce 19. dubna 1972, 20:22:27 UTC
Opuštění orbity Měsíce 25. dubna 1972 02:15:33 UTC
Počet oběhů Měsíce 64
Přistání na Měsíci
Kosmická loď Lunární modul
Datum přistání 21. dubna 1972, 02:23:35 UTC
Datum návratu 24. dubna 1972, 01:25:47 UTC
Místo přistání Descartes Highlands
Hmotnost vzorků 95,71 kg
EVA 3
Délka EVA Celkem: 20 hodin, 14 minut a 14 sekund
  První výstup: 7 hodin, 11 minut a 2 sekundy 
  Druhý výstup: 7 hodin, 23 minut a 9 sekund
  Třetí výstup: 5 hodiny, 40 minut a 3 sekundy
Spojení CSM a LM (před přistáním na Měsíci)
Datum spojení 16. dubna 1972, 21:15:53 UTC
Datum odpojení 20. dubna 1972, 18:07:31 UTC
Spojení CSM a LM (po přistáním na Měsíci)
Datum spojení 24. dubna 1972, 03:35:18 UTC
Datum odpojení 24. dubna 1972, 20:54:12 UTC
Lunar Rover
Ujetá vzdálenost 26.7 km

 

 

FOTOGALERIE

Start Apolla 16; 16. dubna 1972.
Pohled na povrch Měsíce z paluby Apolla 16.
John Young s lunárním modulem v pozadí.
Povrch Měsíce. V pozadí lunární modul.
Lunar Rover - Apollo 16.
Charles Duke a UV kamera na měsíčním povrchu.
Charles Duke na okraji kráteru.
Charls Duke na okraji kráteru.
Pilot lunárního modulu Charles Duke zdraví vlajku USA.
Pohled na CSM z paluby LM
Pohled na CSM z LM.
Charles Duke na Měsíci rozmisťuje aparaturu ALSEP 16.
Místo přistání Apolla 16.
Přistání velitelského modulu na Zemi.
Stránka byla naposledy editována 15. února 2016 v 10:56.
Stránka byla od 15. 1. 2010 zobrazena 4230krát.

Vytištěno ze stránky projektu Kosmické lety (astronomia.zcu.cz/kosmolety/apollo/2453-apollo-16)
Nahrávám...