• Program Apollo
• Mise
• AS-201, AS-203, AS-202
• Apollo 1
• Apollo 4
• Apollo 5
• Apollo 6
• Apollo 7
• Apollo 8
• Apollo 9
• Apollo 10
• Apollo 11
• Výběr posádky
• Cesta na Měsíc
• Základna Tranquility
• Návrat na Zemi
• Izolace
• Apollo 12
• Apollo 13
• Apollo 14
• Apollo 15
• Apollo 16
• Apollo 17
• Astronauti
• Seznam pokusů
• Navigační systém

Soubor pokusů na měsíčním povrchu (ALSEP - Apollo Lunar Surface Experiments Package) je souhrnné označení pro pokusy, které byly instalovány posádkami programu Apollo na povrchu Měsíce. Různými variantami byly vybaveny posádky Apollo 12 – 17. Apollo 11 bylo vybaveno redukovanou verzí označovanou EASEP (Early Apollo Scientific Experiments Package).

Všechny přístroje byly připojeny k centrální jednotce (CS - Central Station), která zajišťovala jejich ovládání ze Země. Jako zdroj energie se užíval radioizotopový termoelektrický generátor (RTG - Radioisotope Thermoelectric Generator). Poslední přístroj byl vypnut ze Země v roce 1977, tedy pět let po posledním letu na Měsíc (koutový odražeč (LRRR) se užívá dodnes). 

CENTRÁLNÍ JEDNOTKA - CS

Centrální jednotka (Central Station) byla velitelským centrem ALSEP. Jednalo se o hlavní komunikační zařízení se Zemí, které přenášelo data ke každému experimentálnímu přístroji. Komunikací se Zemí bylo dosaženo 58 cm dlouhou anténou o průměru 3,8 cm. Anténa byla namontována v horní části CS a byla namířena astronauty směrem k Zemi. Vysílače, přijímače, datové procesory a multiplexy byly umístěny uvnitř CS. Hmotnost centrální jednotky byla 25 kg a její objem byl 34,8 dm³. Při misích Apollo 12 - 15 byl navíc na CS namontován detektor zaznamenávající hromadění měsíčního prachu. 

RADIOIZOTOPOVÝ TERMOELEKTRICKÝ GENERÁTOR - RTG

Radioizotopový termoelektrický generátor (Radioisotope Thermoelectric Generator) představoval zdroj energie pro přístroje ALSEP. Využíval teplo z radioaktivního rozpadu plutonia 238. Termočlánky generovaly přibližně 70 wattů.

PALIVO PRO RTG - RTG CASK

Jednalo se o barel, ve kterém bylo uloženo plutonium 238. Barel byl navržen tak, aby vydržel výbuch kosmické lodi v případě nehody nebo opětovného vstupu do atmosféry. 

ZÁVRTNÉ TEPLOMĚRY - HFE

Závrtné teploměry (Heat Flow Experiment) prováděly měření lunárního podloží s cílem určit, jakou rychlostí proudí teplo z nitra. Měření se provádělo za účelem zisku informací, které by určily hojnost radioizotopů. To by pomohlo pochopit tepelný vývoj Měsíce. HFE se skládal z elektrického boxu a dvou sond. Každou sondu umístili astronauti do předem vyvrtané díry do hloubky cca 2,5 m. 

SLOŽENÍ ATMOSFÉRY - LACE

Experiment byl zaměřen na měření složení měsíční atmosféry. LACE - Lunar Atmosphere Composition Experiment.

DETEKTOR MIKROMETEORITŮ A PRODUKTŮ JEJICH DOPADU - LEAM

LEAM (Lunar Ejecta and Meteorites Experiment) byl navržen pro detekci sekundárních částic, které byly uvolněny dopadem meteoritům na měsíční povrch. LEAM také detekoval dopady mikrometeoritů. Výsledek tohoto experimentu je ale nejasný. Z důvodu existence "podivných" dat byla vědecká platnost tohoto experimentu zpochybněna. 

AKTIVNÍ SEISMOGRAF - LSPE

LSPE (Lunar Seismic Profiling Experiment) je velice podobný experimentu ASE. Detekce otřesů LSPE byla ale mnohem účinnější. Byl schopen zaregistrovat otřesy několik kilometrů pod měsíčním povrchem. LSPE se skládal ze čtyř geosenzorů. Anténa LSPE byla využívaná k přijímání signálu a aktivaci výbušnin. Experiment využíval celkem osm výbušnin o hmotnosti 0,059 - 2,722 kg.  

MĚSÍČNÍ POVRCHOVÝ GRAVIMETR - LSG

LSG (Lunar Surface Gravimeter) prováděl velmi přesná měření gravitace a její změny v čase. Byla zde naděje, že by údaje pořízené LSG mohli prokázat existenci gravitačních vln. Přístroj byl ale špatně navržen a nefungoval správně. 

PASIVNÍ SEISMOGRAF - PSE

PSE (Passive Seismic Experiment) byl navržen pro detekci měsíčního zemětřesení. PSE detekoval jak přirozené, tak i uměle vytvořené zemětřesení (dopad S-IVB a lunárního modulu na povrch Měsíce). Umožnil tak studium struktury měsíčního podloží.

MAGNETOMETR - LSM

LSM (Lunar Surface Magnetometer) měřil magnetické pole Měsíce. Údaje získané z tohoto experimentu byly použity pro stanovení elektrických vlastností měsíčního podloží. Byl také užíván ke studiu slunečního plazmatu.

AKTIVNÍ SEISMOGRAF S VÝBUŠNINAMI - ASE

ASE (Active Seismic Experiment) zkoumal vnitřní strukturu Měsíce. Byl schopen zaregistrovat otřesy do hloubky až 100 m. ASE se skládal ze tří základních částí:

• Sady tří geologických senzorů. Tyto senzory byly astronauty rozmístěny v řadě od centrální jednotky k místu výbuchu.

• Minometu navrženého tak, aby odhodil výbušninu v různých vzdálenostech od senzorů.

• Aktivace výbušniny, která odpálila dalších 22 výbušnin. Veškeré výbuchy byly provedeny až po odletu astronautů z Měsíce.

MĚŘIČ TOKU IONTŮ - CPLEE

CPLEE (Charged Particle Lunar Environment Experiment) byl přístroj navržený tak, aby měřil tok nabitých částic, například iontů nebo elektronů. 

MĚŘENÍ TLAKU ATMOSFÉRY - CCIG

CCIG (Cold Cathode Ion Gauge) byl experiment navržený tak, aby měřil tlak měsíční atmosféry. Původně byl navržen jako součást SIDE, ale jeho silné magnetické pole způsobovalo rušení.

IONTOVÝ DETEKTOR - SIDE

SIDE (Suprathermal Ion Detector Experiment) byl navržen pro měření vlastností kladně nabitých iontů v měsíčním prostředí. Experiment měl poskytnout údaje o plazmové interakci mezi slunečním větrem a Měsícem, a dále určit elektrický potenciál na povrchu Měsíce.

SOLÁRNÍ SPEKTROMETR - SWS

SWS (Solar Wind Spectrometer Experiment) byl navržen ke zkoumání slunečního větru a jeho dopadu na měsíční prostředí.

PASIVNÍ SEISMOGRAF S VLASTNÍM ZDROJEM - PSEP

PSEP (Passive Seismic Experiment Package) byl založen na stejném principu, jako PSE. Měl za úkol detekovat měsíční zemětřesení. Detekoval jak přirozené, tak i uměle vytvořené zemětřesení (dopad S-IVB a lunárního modulu na povrch Měsíce). Umožnil tak studium struktury měsíčního podloží. Oproti PSE byl vybaven vlastním zdrojem energie (solární panely), elektronikou a komunikačním vybavením. Mimo to také detekoval měsíční prach.

KOUTOVÝ ODRAŽEČ - LRRR

LRRR (Laser Ranging Retroreflector) byl a stále je přístroj, pomocí něhož a laserového výstřelu ze Země lze určit přesnou vzdálenost Měsíce od Země. To poskytlo důležité informace o nepravidelnosti pohybu Měsíce. Poprvé byl na Měsíc dopraven posádkou Apollo 11, dále pak posádkou Apollo 14 a 15. Byly zkonstruovány na stejném principu, jejich rozměry však byly jiné.

Koutový odražeč se skládá ze stovky malých krychlí z vysoce homogenního umělého křemene Suprasil, které byly rozmístěny na hliníkovém panelu s plochou 46 cm².

SEZNAM MODULŮ ALSEP INSTALOVANÉ JEDNOTLIVÝMI VÝPRAVAMI APOLLO