Magnetické dynamo
Aktivita Slunce přímo souvisí s přenosem energie a rychlejší rotací Slunce u rovníku. Nejdůležitějším faktorem pro sluneční aktivitu je však magnetické dynamo. Oblast uvnitř Slunce, v které se indukuje magnetické pole.
Podle nejnovějších teorií je oblast vytvářející magnetické dynamo Slunce mezi radiační a konvektivní zónou. Byla pojmenována tacholinie. Podle helioseismologických měření vnitřní struktury Slunce se jádro společně s radiační zónou pohybuje jako pevné těleso a provede otočku jednou za 27 dní. Naopak konvektivní zóna rotuje jako těleso plynné a jednu otočku vykoná za 26 dní na rovníku a poblíž pólů asi za 36 dní. V oblasti tacholinie tak po sobě klouže pomalejší radiační vrstva a rychlejší konvektivní vrstva. Tření, které mezi vrstvami vzniká, vytváří silné elektrické proudy a magnetické pole. Vnitřní smykový pohyb natahuje a kroutí magnetické indukční čáry. Ty se navíjejí okolo Slunce. Natahováním magnetických indukčních čar se do nich obdobně jako do gumového pásku ukládá obrovská energie, pokud na ně navíc působí vztlaková síla, mohou vystoupit k slunečnímu povrchu v podobě smyček, protuberancí a slunečních skvrn.