Kometa 5D/Brorsen

Objev

Theodor Brorsen (Holstein) objevil tuto kometu 26. února 1846 blízko hvězdy Eta Piscium (souhvězdí Ryba).

Historické mezníky

• Tato kometa zůstala viditelná téměř dva měsíce po jejím objevení. Přísluním prošla 25. února, právě jeden den po jejím objevení, a následně se nejvíce přiblížila k Zemi. K největšímu přiblížení došlo 27. března (0,52 AU). Průměr kometárního ohonu se postupně zvětšoval a 9. března jej Johann Friedrich Julius Schmidt (Bonn) odhadoval na 3 až 4 úhlové minuty a 22. března už na 8 až 10 úhlových minut. Kometa byla naposledy spatřena 22. dubna, kdy jí bylo možné najít méně než 20 stupňů severního nebeského pólu. Kometa byla poprvé uznána za krátkoperiodickou v době, kdy byla pozorována v březnu. Na základě pozorování během jednoho víkendu Johann Franz Encke spočítal oběžnou dobu na 3,44 roku. Posléze byla oběžná doba přepočítana a stanovena na hodnotu 5,5 roku.
• Poslední výpočty prozrazují, že kometa se na svou oběžnou dráhu dostala díky blízkému přiblížení k Jupiteru (0,0668 AU) během května 1842.
• Další očekávané přísluní komety mělo nastat v září 1851, ale hledání bylo bezvýsledné. Analýzy ukazují, že se kometa dostala během srpna k Zemi na vzdálenost pouhých 1,31 AU a to znamenalo nepříznivé podmínky pro její nalezení.
• Při pouhém jednom spatření komety byla předpověd pro návrat komety pro rok 1857 velice nespolehlivá, zvláště když se kometa během roku 1854 přiblížila na vzdálenost 0,84 AU k Jupiteru. 18. března Karl Christian Bruhns (Berlín, Německo) objevil kometu. Nakreslil jí jako kruh o průměru 2 úhlové minuty, který obsahoval zhuštěné jádro, ale bez ohonu. Několik málo dní po pozorování byla spočítána první oběžná dráha. Velice se podobala dráze komety Brorsen a byla potvrzena během dubna. Předpovědi byly o tři měsíce pozadu. Kometa byla asi 10 dní po průchodu přísluním a míjela Zemi ve vzdálenosti 0,73 AU (začátkem května). Pozorování pokračovalo do 23. června, a tak bylo možné velmi dobře zjistit oběžnou dráhu komety.
• Kometa byla opět na "špatném místě" během dalšího objevení v roce 1862. Během roku 1866 se přiblížila k Jupiteru na vzdálenosti 1,3 AU. V roce 1868 byla objevena velice blízko předpovězenému místu. Během této doby oběžná doba nepatrně klesla pod 5,5 roku a to umožnilo kometu spatřit během roku 1873. Objevení v roce 1879 bylo opět velice příznivé a kometa mohla být pozorována po dobu 4 měsíců (nejdelší pozorování k dnešnímu dni).
• Tato kometa nebyla spatřena po roce 1879. Další nepříznivé podmínky pro pozorování v roce 1884 byly vystřídány velmi příznivými podmínkami v roce 1890, ale kometa spatřena nebyla. Další nepříznivý návrat přišel v roce 1895 a byl následován dalším velmi příznivým návratem v roce 1901. Intenzivní hledání při pozdějších návratech nepřineslo žádné výsledky. V posledních několika desetiletí nebylo provedeno žádné seriozní hledání komety. Kometa se možná během července 1913 přiblížila k Jupiteru na vzdálenost 0,37 AU. B. G. Marsde považuje tato neuspěšná hledání jako signál, který nám naznačuje, že kometa již neexistuje, přesto se pokusil o přepočítání orbitální dráhy komety v roce 1963. Na rok 1973 předpověděl velice příznivý návrat komety, japonští pozorovatelé podnikli několik hledání komety v roce 1973, ale bez výsledku.