Kometa 11P/Tempel-Swift-LINEAR

Objev

Ernst Wilhelm Liebrecht Tempel (Marseilles, Francie) objevil tuto kometu v souhvězdí Pegasa (Pegasus) 27. listopadu 1869. Krátce nato ji pozorovatelé popsali jako difuzní a kruhovou s průměrem komy okolo 5 úhlových minut. Kometa byla pozorovována pouhých 39 dní a byla uznána za krátkopoeriodickou kometu, ovšem astronomové nebyli schopni určit přesnou oběžnou dobu. Pokus o nalezení komety v roce 1875 byl neúspěšný.

Lewis Swift (Warner Observatory, New York) objevil 11. října 1880 difúzní kruhovou kometu v souhvězdí Pagasu. V polovině listopadu astronomové zjistili, že Swiftova kometa je v podstatě návrat Tempelovy komety z roku 1869.

Rušení Jupitera způsobilo, že kometu nebylo možné po roku 1908 nalézt a kometa byla označena jako ztracená. Astronomové z MIT Lincoln Laboratory v Novém Mexiku 7. prosince 2001 nalezli na snímcích pořízených v rámci programu Lincoln Near Earth Asteroid Research (LINEAR) objekt. Použili metrový refraktor a CCD kameru. Objekt byl dodatečně nalezen i na dalších snímcích LINEAR z 10. září a 17. října. Na snímcích LINEAR ze 17. prosince se objekt jevil jako difuzní a toto 19. prosince potvrdil G. Hug (Eskridge, Kansas). Orbititální dráha, kterou spočítal B. G. Marsden (Central Bureau for Astronomical Telegrams), odhalila, že se jedná o krátkoperiodickou kometu s oběžnou dobou 6,37 roků. C. Hergenrother (Lunar and Planetary Laboratory) a K. Muraoka (Kochi, Japonsko) nezávisle na sobě navrhli Marsdenovi, že tato nově objevená kometa LINEAR může být návratem Tempel-Swift komety. Tuto spojitost také Marsden a S. Nakano (Sumoto, Japonsko) potvrdili.

Historické mezníky

• Nezávislé objevení bylo vlastně provedeno v roce 1880, které následovalo Swiftovo prvotní prohlášení o objevu. Třebaže pozorování bylo provedeno ve Spojených státech během několik dní od Swiftova objevu, chyba v telegramu poslaného do Evropy zabránil objevu komety. J. G. Lohse (Dun Echt Observatory) našel kometu 8. listopadu v Lacertě. Po několika dnech pozorování byla spočítána oběžná dráha. Nakonec se po zpřesnění výpočtů oběžné dráhy zjistila podobnost se Swiftovo kometou.
• Poslední pozorování v roce 1880 bylo 26. ledna. Krátce nato byla zpočítána oběžná doba komety na 5,5 roku, což znamenalo, že každý se při návratech komety budou střídat příznivé a nepříznivé podmínky pro její nalezení.
• Objevení se v roce 1891 bylo předpovídáno jako příznivé a E. E. Barnard (Lick Observatory) znovu objevil kometu 28. září, asi 4 stupně od předpovědi. 30. září provedl nezávislý objev i W. F. Denning (Bristol, Anglie). Během října byla kometa několikrát označena jako velká beztvará mlhovinka se slabým zhuštěním. Kometa byla naposledy pozorována 21. ledna 1892.
• Nepříznové podmínky nastaly během návratu v roce 1897, kdy se kometa ještě během května 1899 dostala na vzdálenost 1,16 AU od Jupitera a to způsobilo zvětšení oběžné doby na 5,68 roků. To vedlo k tomu, že návrat v roce 1903 byl nepříznivý a kometa proto nebyla nalezena.
• Kometa byla příště znovu nalezena 30. září 1908, kdy ji Javelle (Nice Observatory) našel přibližně 2 stupně od předpovězené polohy. Kometa byla během tohoto pozorování nejasná, protože průlet okolo Jupitera v roce 1899 změnil pozorovací podmínky a kometa byla naposledy zpatřena 30. prosince.
• Přiblížení se k Jupiteru na 0,61 AU v roce 1911 způsobilo opětovné zvýšení oběžné doby a způsobilo, že při dalším přiblížení budou nepříznivé podmínky. V roce 1923 kometa prolétla ve vzdálenosti 0,50 AU do Jupitera. Tato dvě setkání změnila oběžnou dobu na přesných 6 roků a způsobila, že nebylo možné kometu pozorovat, protože přísluní nastávalo na opačné straně než se nacházela Země při své cestě po oběžné dráze kolem Slunce. Přesto byly pro návraty v letech 1925 a 1932 provedeny předpovědi, přičemž o návratu v roce 1932 A. C. D. Crommelin poznamenal: "Podmínky pro tento návrat jsou nepříznivé, ale nejsou zcela beznadějné." Nicméně se kometu nepodařilo nalézt. Další blízký průlet kolem Jupitera v roce 1935 (0,53 AU) způsobil zvětšení perihéliové vzdálenosti z 1,33 na 1,49 AU a zvýšil oběžnou dobu na téměř 6,2 roků. Změna perihéliové vzdálenosti způsobila, že se kometa bude při budoucích návratech jevit mnohem slaběji. V dalších několika letech nebyla provedena žádná další předpověď.
• Kanda dodal další předpověď v roce 1949, která naznačovala poněkud příznivé podmínky při návratu v roce 1950. Bohužel, jak se zjistilo později, tato předpověď by chybná téměř o 6 měsíců. B. G. Marsden poskytnul další předpověď v cirkuláři IAU Circular 1838 (3. sprna 1963). Použil polohy z pozorování v letech 1891 a 1908 a aplikoval na ně rušení od Venuše až po Saturn a předpověděl velmi příznivý návrat v roce 1963 s přísluním na 29. srpna. Kometa však nebyla nalezena. Marsden pracoval na určení negravitačních působení na oběžnou dráhu komety a podrobnosti vydal v cirkuláři IAU Circular 2164 (28. srpna 1969). Zjistil, že předpověď pro rok 1963 byla chybná o tři až čtyři týdny, protože nebyly zahrnuty tyto vlivy a předpověděl další návrat komety s přísluním na 29. prosince 1969. Opět se ovšem nedostavil výsledek a kometu nenalezli. V roce 1971 Marsden společně s Z. Sekaninem publikovali článek v Astronomical Journal, kde se pokusili mnohem přesněji stanovit negravitační působení na tuto kometu. Zároveň předpověděli návrat na 25. května 1976 a 22. října 1982 a dodali: "některé neznámé znaky negravitačního působení po roce 1908 mohou znepřesnit tuto předpověď." Pozdější předpovědi publikoval Nakano v roce 1989, 1995 a 1996, ale bez výsledku.
• Předpověď pro návrat v roce 2001 byla publikována několika astronomy. Na svých webových stránkách publikoval 29. dubna 1998 K. Kinoshita svoji předpověď, která udávala datum přísluní na 21. prosince. Nakano předpovídal datum přísluní na 27. prosince (Nakano Note 686 - 2. května 1998). K. Muraoka (Kochi, Japonsko) vydal svoji předpověď na svém webu 26. června 1998, která předpokládala datum přísluní 12. prosince. Následovalo náhodné znovuobjevení komety, které nastalo 7. prosince 2001 a Marsden a Nakano nezávisle spočítali, že kometa projde přísluním 30. prosince.