Vznik Měsíce
O vzniku Měsíce existovalo několik teorií, ale žádná z nich nedokázala vysvětlit dynamické vlastnosti a zároveň chemické složení dvojplanety Země–Měsíc. Až počátkem 70. let byla vytvořena teorie, která pokládá vznik Měsíc za důsledek srážky Země s jiným tělesem.
Měsíc pravděpodobně vděčí za svůj vznik velké katastrofě, která se udála asi před 4,5 miliardami let. Předpokládá se, že v této době se zárodečná Země srazila rychlostí asi 30 000 kilometrů za hodinu s tělesem o velikosti Marsu. Dopadající těleso zárodečnou planetu zasáhlo jen tečně. Úhel dopadu byl právě natolik vhodný, že byly zasaženy pouze horní vrstvy jejího povrchu. Zárodečnou planetou se začala šířit obrovská rázová vlna, která jí celou otřásla. Povrch obou těles se přitom silně zahřál, až došlo k roztavení horniny. Povrchový materiál obou těles byl odpařen a vymrštěn do vesmíru. Tato mračna odpařených hornin spolu s vyvrženými úlomky hornin vytvořila na oběžné dráze kolem zárodečné Země prsten materiálu, který se shlukoval, až nakonec vzniklo nové těleso, Měsíc.
Až do doby asi před 3,9 miliardami let dopadaly další a další planetky na povrch Země i Měsíce. Na zemském povrchu nejsou již stopy po těchto srážkách patrné, neboť v důsledku tektonického pohybu desek a eroze dochází k neustálému přetváření zemského povrchu. Zato na povrchu Měsíce jsou krátery po těchto dopadech zachovalé a zakonzervované dodnes.
Měsíc vznikl před 4,5 miliardami let a jeho geologický vývoj skončil asi před 3 miliardami let. Podle současné teorie o vzniku Měsíce byly výchozím materiálem pro jeho vznik vrchní vrstvy obou těles, která do sebe narazila. V počátečních fázích byl povrch Měsíce roztaven a tvořil obrovský oceán magmatu. Asi před 4,4 miliardami let ztuhl a vytvořil tenounkou slupku s nízkou hustotou. Části této původní slupky tvoří dnes jeho pohoří. Povrch Měsíce byl stejně jako povrch Země vystaven silnému bombardování planetkami a jejich úlomky meteoroidy. Proto můžeme dodnes pozorovat na povrchu Měsíce obrovské dopadové (impaktní) krátery. Poté, co ustalo mohutné bombardování měsíčního povrchu, došlo k pomalému ochlazení vrchní vrstvy. Naopak v nitru díky rozpadu radioaktivních látek došlo k mírnému zvýšení teploty. V této době klesaly těžší prvky (např. železo) k centru Měsíce.
Následovala éra vulkanismus, která trvala do doby asi před 3,1 miliardami let. V této fázi stoupalo magma z nitra Měsíce na jeho povrch a zaplňovalo dopadové krátery. Z našeho dnešního pohledu se na měsíčním povrchu vytvářela měsíční moře.