- ZŠ - základní škola(vhodné pro žáky základních škol)
- SŠ - střední škola(vhodné pro studenty středních škol)
- VŠ - vysoká škola(rozšířené informace pro studenty vysokých škol)
- bez omezení
Tato funkce je na stránkách Astronomia nová a texty zatím nejsou označené obtížností...
- ze zvoleného tématu (Země)
- z celého projektu (Planety)
Bude zobrazeno max. 10 otázek se čtyřmi odpověďmi, z nichž je právě jedna správná.
Tato funkce je na stránkách Astronomia nová, testové otázky jsou přidávány postupně...
Fáze Měsíce
Již při letmém pohledu je zřejmé, že se Měsíc výrazně odlišuje od ostatních nebeských těles. Nejenže je možné ho jednou spatřit na večerní obloze, jindy brzy po ránu, někdy je viditelný pouze na noční obloze nebo naopak pouze za bílého dne. Také jeho pohyb zvěrokruhem je mnohem rychlejší, než je tomu u ostatních těles. Na co Slunce potřebuje celý rok, Měsíc stihne během necelého měsíce. Navíc měsíční fáze, periodické dorůstání a couvání připomíná lidem pozemský životní rytmus. Jeho dobře pozorovatelné změny tvaru ho učinily ideální ručičkou postupujícího času, a tak se Měsíc stal ideálním podkladem pro vytvoření kalendáře. Pomocí fází Měsíce se nechá jinak sotva rozlišitelný sled dní rozdělit do praktických časových jednotek, do týdnů a měsíců. V dnešní době by bez kalendáře nemohla existovat žádná ucelená společnost.
Střídání fází Měsíce vzniká v důsledku oběhu Měsíce kolem Země. Protože Měsíc nesvítí vlastním světlem, ale pouze odráží sluneční paprsky, vidíme vždy pouze osvětlenou část jeho přivrácené polokoule. Během oběhu se tato osvětlená část mění a my tento nápadný úkaz vnímáme jako fáze Měsíce. Fáze závisí na úhlu mezi Zemí a Sluncem a Zemí a Měsícem.
Někdy bývá zcela osvětlený, této fázi říkáme úplněk, během následujících nocí už vídáme pouze jeho část. Říkáme, že Měsíc couvá. Neustále se zmenšuje jeho osvětlená část, kterou můžeme pozorovat na obloze, až se nám na krátký čas schová úplně – nastává nov. Pak následuje neustále se zvětšující srpek, tzv. dorůstající Měsíc. Nakonec pozorujeme opět úplněk. Tento měsíční cyklus fází má periodu 29 dní, 12 hodin a 44 minut a nazývá se synodický měsíc. Je to doba, během níž se Měsíc dostane opět do stejné fáze (nov–první čtvrť-úplněk-poslední čtvrť-nov).
Siderický měsíc (27 dní, 7 hodin, 43 minut) je doba, během níž se Měsíc dostane do stejné pozice vzhledem k hvězdám. Zatímco se Měsíc pohybuje po oběžné dráze kolem Země, mění zároveň svoji polohu na hvězdné obloze, a sice o 13° za čtyřiadvacet hodin. V závislosti na své fázi je Měsíc viditelný na noční nebo denní obloze. V průměru se objevuje na obloze každý den o 50 minut později. Mezi novem a úplňkem je Měsíc vidět večer, zatímco mezi úplňkem a novem je viditelný ráno.
Nov (novoluní)
Dobu, kdy se naše jediná přirozená družice nachází mezi Zemí a Sluncem, nazýváme novem. Měsíc je v konjunkci se Sluncem a v této době je přímým slunečním světlem osvícena jeho odvrácená strana. Měsíc není vidět. Měsíc je v této fázi na obloze nejblíže Slunci a následuje ho, vychází i zapadá se Sluncem.
Když je Měsíc v novu, může zčásti či zcela zakrýt Slunce – může nastat zatmění Slunce.
1. čtvrť
Dvě nebo tři noci po novu už můžeme Měsíc pozorovat těsně po západu Slunce blízko západního horizontu jako velice tenounký srpek. V následujících nocích se zvětšuje úhel mezi Měsícem a Sluncem a zároveň také osvícená část povrchu Měsíce. Měsíc vidíme z našich zeměpisných šířek ve tvaru písmene D, Měsíc dorůstá. V několika dalších dnech srpek Měsíce roste a objevuje se na obloze stále později po západu Slunce. Asi sedm dní po novu dosahuje tento úhel téměř 90°, což znamená, že Měsíc dosáhl fázi nazývanou první čtvrť a je osvětlena západní polovina Měsíce. Měsíc je oproti Slunci opožděn o šest hodin, zapadá kolem půlnoci, vychází opět kolem poledne.
Úplněk
Po dalším týdnu se nachází Měsíc v opozici ke Slunci, tzn. úhel mezi Sluncem a Měsícem dosahuje 180°, měsíční disk je zcela osvětlený, tuto fázi Měsíce nazýváme úplněk. Země je mezi Sluncem a Měsícem, na obloze vidíme zcela osvětlenou měsíční polokouli. Měsíc vychází při západu Slunce a na obloze ho najdeme na východě, zapadá při východu Slunce přibližně na západě. Můžeme tedy pozorovat Měsíc po celou noc. Jakou dráhu Měsíc v úplňku na obloze opisuje, záleží na ročním období. Měsíc se totiž pohybuje po podobné trajektorii jako Slunce. Kdyby Měsíc obíhal po ekliptice, byl by o půlnoci v zimě ve stejné výšce jako Slunce v létě v poledne; o půlnoci v létě by byl ve stejné výšce jako Slunce v poledne v zimě. Rovina oběhu Měsíce kolem Země svírá s ekliptikou jen malý úhel (přibližně 5°). Proto se v zimě pohybuje na obloze vysoko a v létě nízko.
Když je Měsíc v úplňku, může se dostat do stínu Země – může nastat zatmění Měsíce.
Poslední čtvrť
V následujícím týdnu je západní strana Měsíce stále méně osvětlena. Za tři týdny po novu je viditelná pouze východní část Měsíce – poslední čtvrť. Po úplňku říkáme, že Měsíc couvá, vidíme z našich zeměpisných šířek čím dál tenčí srpek ve tvaru C. Přitom se Měsíc objevuje na noční obloze stále později. Když je osvětlena přesně polovina přivrácené polokoule Měsíce, hovoříme o poslední čtvrti. Měsíc je opožděn oproti Slunci o 18 hodin (nebo můžeme říci že jej o šest hodin předbíhá). Vychází kolem půlnoci a zapadá kolem poledne. Ve dnech před novem můžeme spatřit srpek Měsíce na východě již jen krátce před východem Slunce.
Přibližně po 29,5 dne nastává další nov a celý cyklus se opakuje znova. Jasnost Měsíce na obloze závisí na mnoha faktorech – na ročním období, na fázi Měsíce (úplněk, nov, …), na jeho výšce nad horizontem a v neposlední řadě na stavu naší atmosféry.
