Mise

 

Raketa Saturn V - Apollo 17

Program Apollo byl vesmírný program uskutečněný v letech 1961 – 1972 s cílem dopravit prvního člověka na Měsíc. Tento program byl realizovaný NASA (Národní úřad pro letectví a kosmonautiku). Tohoto cíle bylo poprvé dosaženo v roce 1969, kdy N. Armstrong vstoupil na povrch Měsíce.

 

Program Apollo byl ale připravován již koncem 50. let 20. století v podobě programu Mercury a následně programu Gemini. Zvrat nastal v květnu roku 1961.

 

Dne 25. května 1961 byl pronesen jeden z nejproslulejších a zřejmě nejdůležitějších projevů v historii kosmonautiky. Znamenal počátek zvratu v dobývání Měsíce. Řečnického pultu v americkém Kongresu se tehdy ujal 35. americký prezident J. F. Kennedy, který prohlásil:

 

 

 

 

 

 

„Věřím, že tento národ si může vytyčit za cíl přistání člověka na Měsíci a jeho bezpečný návrat na Zemi do konce tohoto desetiletí. Ve skutečnosti to nebude jediný člověk, který poletí na Měsíc, bude to celý národ. Prosím Kongres a celou zemi, aby daly souhlas k této cestě, k cestě, která bude trvat celá léta a která bude velmi nákladná. Kdybychom chtěli dojít jenom na půl cesty anebo omezit své požadavky tváří v tvář obtížím, bylo by lépe se na ni vůbec nevydávat. Kennedy, 1961“

 

Dle průzkumů veřejného mínění s tímto programem nesouhlasilo 58 % dotázaných amerických občanů, nicméně stanovisko Bílého domu a Kongresu bylo neměnné.

 

V rozmezí let 1961 až 1966 bylo uskutečněno celkem 13 bezpilotních letů. Od října 1961 do března 1963 proběhly čtyři suborbitální mise, následovalo šest orbitálních. Poslední test rakety Saturn I proběhl v červenci roku 1965.

 

V roce 1966 byly uskutečněny tři lety rakety Saturn IB, z nichž dva starty byly za přítomnosti velitelského a servisního modulu lodě Apollo.

 

První plánovaný pilotovaný let měl označení Apollo 1, nicméně tento let nikdy neproběhl v důsledku požáru na palubě velitelského modulu a smrti posádky. Po drastických úpravách velitelského modulu byly v letech 1967 a 1968 uskutečněny tři bezpilotní lety (Apollo 4 – 6). Prvním pilotovaným letem se stala mise Apolla 7. Následovaly mise Apollo 8 - 10, které ověřily funkčnost kosmické lodi a cesty k Měsíci.

 

Vrcholem programu byl let Apollo 11, který se vepsal do dějin přistáním prvních lidí na Měsíci (N. Armstrong a B. Aldrin). Následovalo dalších šest misí, při nichž, kromě posádky Apolla 13, vstoupili vždy dva astronauti na povrch Měsíce.

 

Předpokládalo se i s misemi Apollo 18 - 20, ale v důsledku škrtů v rozpočtu je NASA zrušila.  

 

Saturn I

 

Mise Nosná raketa Datum startu Čas startu Poznámky
SA-1 SA-1 27. října 1961 15:06 GTM První test rakety Saturn I. Testován první stupeň S-I. Druhý a třetí stupeň byl napuštěn vodou. Suborbitální let.
SA-2 SA-2 25. dubna 1962 14:00 GTM Testován první stupeň S-I. Druhý a třetí stupeň byl napuštěn vodou. V rámci projektu Highwater byla voda rozprášena do svrchních vrstev atmosféry. Suborbitální let.
SA-3 SA-3 16. listopadu 1962 17:45 GTM Testován první stupeň S-I. Druhý a třetí stupeň byl napuštěn vodou. V rámci projektu Highwater byla voda rozprášena do svrchních vrstev atmosféry. Suborbitální let.
SA-4 SA-4 28. března 1963 20:11 GTM Zkouška předčasného vypnutí motoru S-I. Druhý a třetí stupeň - makety. Suborbitální let.
SA-5 SA-5 29. ledna 1964 16:25 GTM První test rakety Saturn I s funkčním druhým stupněm. První orbitální mise.
AS-101 SA-6 28. května 1964 17:07 GTM Poprvé testován velitelský a servisní modul Apollo (CSM). Byla ověřena strukturální integrita. Kosmická loď Apollo byla maketa.
AS-102 SA-7 18. září 1964 17:22 GTM Podruhé testován velitelský a servisní modul Apollo (CSM). Byla ověřena strukturální integrita. Kosmická loď Apollo byla maketa.
AS-103 SA-8 16. února 1965 14:37 GTM Test makety lodi Apollo. Vypuštění prvního satelitu Pegasus.
AS-104 SA-9 25. května 1965 07:35 GTM Test makety lodi Apollo. Vypuštění druhého satelitu Pegasus.
AS-105 SA-10 30. července 1965 13:00 GTM Test makety lodi Apollo. Vypuštění třetího satelitu Pegasus.

 

 

Launch escape system (LES)

 

Od srpna 1963 do ledna 1966 proběhla řada zkoušek únikového systému LES. Systém měl za úkol zachránit posádku v případě závažné poruchy na raketě nebo kosmické lodi během předletové přípravy a startu. K testování LES se užívala raketa Little Joe II.

 

Bezpilotní test raket Saturn IB a Saturn V

 

Mise Nosná raketa Datum startu Čas startu Poznámky
AS-201 Saturn IB AS-201 26. února 1966 16:12 GTM První test rakety Saturn IB. Suborbitální test kosmické lodi Apollo. CM přistál v Atlantském oceánu. Otestování tepelného štítu CM. Porucha na motoru servisního modulu - vypnutí)
AS-203 Saturn IB AS-203 5. července 1966 14:53 GTM Test druhého stupně rakety. 
AS-202 Saturn IB AS-202 25. srpna 1966 17:15 GTM Suborbitální let. Testování kosmické lodi Apollo. Test motoru SPS. Otestován tepelný štít CM při vyšší vstupní rychlosti do atmosféry. CM přistál do vod Tichého oceánu 
Apollo 4 Saturn V AS-501 9. listopadu 1967 12:00 GTM První let rakety Saturn V. Úspěšný restart motorů S-IVB. Tepelný štít CM vstupem do atmosféry druhou kosmickou rychlostí. Raketa vynesla do vesmíru maketu lunárního modulu.
Apollo 5 Saturn V AS-204 22. ledna 1968 22:48 GTM Nosná raketa: Saturn IB. Test lunárního modulu na oběžné dráze Země.
Apollo 6 Saturn V AS-502 4. dubna 1968 16:12 GTM Druhý let rakety Saturn V. Motory S-II byly vypnuty předčasně a motory S-IVB nebylo možné restartovat. CM přistál na Zemi, nicméně nebylo možné ho urychlit na druhou kosmickou rychlost.

 

Pilotované lety raket Saturn IB a Saturn V

 

Pilotovaných letů v rámci programu Apollo se vždy účastnila tříčlenná posádka. Během mise zastupoval každý astronaut jednu ze tří následujících pozic: velitel, pilot velitelského modulu a pilot lunárního modulu (bez ohledu na to, zda byl lunární modul na misi přítomen). Pilotované lety v rámci programu Apollo probíhaly mezi lety 1968 - 1972.

 

Mise Nosná raketa Nosná raketa Velitel Pilot CM Pilot LM CM jméno LM jméno Datum startu Trvání
Apollo 1 Saturn IB AS-204 Grissom White Chaffee N/A no LM 21. února 1967  
Apollo 7 Saturn IB AS-205 Schirra Eisele Cunningham N/A no LM 11. října 1968 10d 20h 09m 03s
Apollo 8 Saturn V AS-503 Borman Lovell Anders N/A no LM 21. prosince 1968 06d 03h 00m 42s
Apollo 9 Saturn V AS-504 McDivitt Scott Schweickart Gumdrop Spider 3. března 1969 10d 01h 00m 54s
Apollo 10 Saturn V AS-505 Stafford Young Cernan Charlie Brown Snoopy 18. května 1969 08d 00h 03m 23s
Apollo 11 Saturn V AS-506 Armstrong Collins Aldrin Columbia Eagle 16. července 1969 08d 03h 18m 35s
Apollo 12 Saturn V AS-507 Conrad Gordon Bean Yankee Clipper Intrepid 14. listopadu 1969 10d 04h 36m 24s
Apollo 13 Saturn V AS-508 Lovell Swigert Haise Odyssey Aquarius 11. dubna 1970 05d 22h 54m 41s
Apollo 14 Saturn V AS-509 Shepard Roosa Mitchell Kitty Hawk Antares 31. ledna 1971 09d 00h 01m 58s
Apollo 15 Saturn V AS-510 Scott Worden Irwin Endeavour Falcon 26. července 1971 12d 07h 11m 53s
Apollo 16 Saturn V AS-511 Young Mattingly Duke Casper Orion 16. dubna 1972 11d 01h 51m 05s
Apollo 17 Saturn V AS-512 Cernan Evans Schmitt America Challenger 7. prosince 1972 12d 13h 51m 59s

 

Zrušené mise

 

Mise Velitel Pilot CM Pilot LM Datum startu Datum zrušení Poznámky
Apollo 2 Schirra Eisele Cunningham srpen 1967 22. prosince 1966 Mise považována za zbytečnou.     
Apollo 18 Gordon Brand Schmitt únor 1972 2. září 1970 Rozpočtové škrty. Z Apolla 16 se stalo Apollo 15, z Apolla 17 se stalo 16, z Apolla 18 se stalo 17.
Apollo 19 Haise Pogue Carr červenec 1972  2. září 1970 Rozpočtové škrty.
Apollo 20 Conrad / Roosa Weitz Lousma prosinec 1972 - únor 1973 4. ledna 1970 Raketa byla použita pro program Skylab.

 

Zvláštnosti v číslování misí Apollo

 

Po tragédii Apolla 1 následoval 9. listopadu 1967 let Apolla 4. Toto nejasné číslování bylo způsobeno v prvopočátcích programu Apollo. Astronauti přišli s návrhem, aby označení Apollo 1 dostala už mise AS-201, nicméně NASA chtěla toto pojmenování udělit prvnímu pilotovanému letu. Po požáru na palubě Apolla 1 měla být vyslána další pilotovaná loď, která měla nést totožné označení. Na žádost vdov astronautů ale nebyl žádný další let takto označen. V roce 1967 bylo NASA navrhnuto přejmenování misí AS-201, AS-202 a AS-203 na Apollo 1A, 2 a 3. K tomuto přejmenování už ale nedošlo a 9. listopadu 1967 byla vyslána do vesmíru bezpilotní loď Apollo 4.

 

 

Stránka byla naposledy editována 15. února 2016 v 10:23.
Stránka byla od 15. 1. 2010 zobrazena 4946krát.
Vytištěno ze stránky projektu Kosmické lety (astronomia.zcu.cz/kosmolety/apollo/2438-mise)
Nahrávám...