Návrat na Zemi

 

 Neil Armstrong na palubě LM.

T + 130.14:45 hodin: Posádka Eaglu se setkala s Columbií a všichni tři astronauti byli opět spolu na jedné lodi. O pět hodin později už Columbia bez Eaglu mířila směrem na Zemi. 

 

Den před přistáním, 23. července 1969, se uskutečnilo poslední televizní vysílání z paluby Apolla 11, které mělo charakter zamyšlení se nad tím, čeho lidstvo za velice krátký čas dokázalo dosáhnout a událostmi posledního týdne či posledního desetiletí.

 

„Dobrý večer! Zde je velitel Apolla 11! Před sto lety napsal Jules Verne knihu o výpravě na Měsíc… Jeho Kolumbiáda startovala z Floridy a po obletu Měsíce přistála v Pacifiku. V okamžiku, kdy se Columbia moderního věku blíží k planetě Zemi, zdá se její posádce vhodné podělit se s vámi o několik úvah.“N. Armstrong

 

„Tato cesta nás tří k Měsíci se vám může zdát jednoduchá anebo snadná. Chtěl bych vás však ujistit, že tomu tak nebylo. Saturn V, který nás navedl na dráhu, je neuvěřitelně složitým kouskem techniky. Přitom každá jeho součástka pracovala perfektně. Počítač, který vidíte nad mou hlavou, obsahuje slovník 38 tisíc slov, pečlivě vybraných, aby byl pro nás, pro posádku, co možná nejužitečnější. Vypínač, který skrývám v dlani, je pouze jedním ze tří set podobných ve velitelské sekci. Kromě toho jsou zde tisíce pojistek, pák, kliček a jiných zařízení. Motor SPS na zádi naší pomocné sekce musel prostě fungovat bez poruchy, jinak bychom zůstali navěky uvězněni na dráze okolo Měsíce. Padáky nad mou hlavou musí ráno přesně zapracovat, jinak spadneme jako vržená olovnice do hlubin Tichého oceánu. Vždy jsme však našemu zařízení důvěřovali a důvěřovat nepřestaneme. Všechno se to stalo skutkem jenom díky krvi, potu a slzám mnoha lidí. Především to byli američtí dělníci, kteří dali v továrnách dohromady toto veledílo techniky. Zadruhé díky vyčerpávající práci zkušebních týmů během montáže a přejímacích zkoušek. A konečně je to zásluha všech lidí ve Středisku pilotovaných letů – jak z vedení, tak z oddělení přípravy letových plánů, letové kontroly a v neposlední řadě i oddělení pro výcvik posádek. Tento let je něco takového jako periskop ponorky. Vy vidíte jenom tři z nás, ale pod povrchem jsou tisíce dalších a jim všem bychom chtěli moc a moc poděkovat.“ M. Collins

 

„Když jsme tady na palubě kosmické lodi mezi sebou diskutovali o událostech posledních dvou či tří dnů, dospěli jsme k závěru, že to nebyla pouze cesta tří mužů k Měsíci. Dokonce to ani nebyl výsledek úsilí jednoho národa. Cítíme, že pronikat do neznáma se stalo symbolem nenasytné lidské zvědavosti. Domníváme se, že Neilova slova při prvním kroku po měsíčním povrchu tyto pocity pěkně vystihují. Myslím, že poměrná snadnost, s jakou jsme tuto expedici zvládli, jenom zdůrazňuje aktuálnost našeho rozhodnutí. Dnes cítím, že jsme schopni vytyčit si ještě větší úkoly při dobývání vesmíru.“ B. Aldrin

 

„Prameny naší cesty musíme především hledat v historii a v dílech velikánů vědy, jejichž práce předcházela našemu úsilí. Pak za ni vděčíme americkému národu, který projevil svou vůli a přání pustit se do něho. Dále čtyřem vládám a čtyřem kongresům, které tuto vůli uskutečnily. Konečně také NASA a průmyslovým kolektivům, které postavily naši kosmickou loď, Saturn, Columbii, Eagle a EMU – skafandr, který byl naší malou kosmickou lodí na měsíčním povrchu. Zvláště bychom rádi poděkovali Američanům, kteří postavili, zkonstruovali a vyzkoušeli tuto kosmickou loď, vložili do ní svá srdce i svůj důvtip.“ N. Armstrong

 

 

PŘISTÁNÍ

Skica CM při vstupu do atmosféry.

 

T + 194.48:06 hodin: Ve čtvrtek 24. července začala poslední fáze přistání, když se od velitelské sekce oddělila sekce servisní. Způsob přistání letů Apollo byl odlišný od předchozích typů amerických kosmických lodí. Ty byly vždy vybaveny padáky a navíc brzdícími raketami, kterými kosmická loď nyní nedisponovala.

 

T + 195.03:06 hodin: Velitelská sekce s hmotností pouhých 5 570 kg se natočila tepelným štítem napřed a vstoupila do atmosféry ve výšce 120 km s rychlostí 11 032 m/s. Takto velká rychlost byla zapříčiněna volným pádem, kterým padala kosmická loď z Měsíce na Zemi (380 000 km).

 

T + 195.03:25 hodin: Velitelská sekce se nacházela ve výšce 100 km. Mrak ionizovaného plynu postupně zahříval tepelný štít na teplotu 4 000 °C. Ten byl konstruován tak, aby se v atmosféře vlivem vysoké teploty postupně rozpadl. Dle předpokladů byly veškeré radiové antény působením vysoké teploty zničeny a řídicí středisko nemělo s astronauty na necelé tři minuty radiový kontakt.

 

T + 195.03:36 hodin: Velitelský modul se nacházel ve výšce 92 km nad zemí. Vlivem vysoké rychlosti sestupu a zvyšující se hustoty atmosféry se začal projevovat brzdící vliv atmosféry. Ploché dno, kterým byl velitelský modul natočen při sestupu, pod sebou neustále stlačoval vzduch, který CM při sestupu zpomaloval. Ve výšce 60 km vzrostl vztlak natolik, že byl vynesen o 25 km vzhůru. Během sestupu uskutečnil CM dva takovéto skoky, které se využívají ke snížení z druhé kosmické rychlosti na první. 

 

 

Schéma přistání velitelského modulu.

 

T + 195.05:22 hodin: Velitelský modul snížil svou rychlost na 1. kosmickou.

 

T + 195.06:29 hodin: Sledovací letoun EC-135 potvrdil vizuální kontakt s velitelským modulem, který se jako ohnivá koule řítil do vod Pacifiku. O půl minuty později bylo obnoveno radiové spojení a posádka Apolla 11 z výšky 66 km nad zemí potvrdila, že je v pořádku.

 

T + 195.12:08 hodin: Ve výšce 7 500 m byla automaticky odvržena vrchní část kuželového krytu velitelského modulu, pod kterým se nacházely padáky. Následně byly ve výšce 7 100 m vypuštěny dva brzdící padáky o průměru 4 m, které snesly loď do výšky 4 200 m.

 

 

Velitelský modul se snáší do vod Tichého oceánu.

V této výšce měl velitelský modul rychlost 250 km/h. Brzdící padáky byly odhozeny ve výšce 4 200 m a okamžitě byly vypuštěny tři pomocné padáky o průměru 3 m. Ty měly za úkol ve dvou fázích roztáhnout tři hlavní padáky. Dvě fáze otevírání padáků byly zvoleny pro snížení nárazu při otevírání hlavních padáků.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

T + 195.12:56 hodin: Ve výšce 3 200 m byly odhozeny tři pomocné padáky a vypuštěny tři hlavní padáky o průměru 25 m. Při dopadu do vody se automaticky uvolnily.

 

T + 195.17:53 hodin: Po více jak 195 hodinách letu usedá 24. července 1969 velitelský modul s trojicí astronautů do vod Pacifiku. 

Stránka byla naposledy editována 15. února 2016 v 10:31.
Stránka byla od 15. 1. 2010 zobrazena 4283krát.

Vytištěno ze stránky projektu Kosmické lety (astronomia.zcu.cz/kosmolety/apollo/2462-navrat-na-zemi)
Nahrávám...