Astronauti

Celkem třicet dva astronautů bylo vybráno pro lety do vesmíru v rámci programu Apollo. Dvacet čtyři z nich letělo kolem Měsíce. Dvanáct z těchto astronautů se prošlo na měsíčním povrchu. Tři astronauti letěli k Měsíci dvakrát, ale žádný nestanul na jeho povrchu více než jednou. 

 

Kromě těchto dvaceti čtyř lidí, kteří navštívili Měsíc, žádná lidská bytost neletěla dále, jak za nízkou oběžnou dráhu Země. Jedná se také o jediné lidi, kteří spatřili na vlastní oči odvrácenou stranu Měsíce. Dvanáct lidí, kteří chodili po povrchu Měsíce, jsou jediní lidé, kteří se nohou dotkli cizího astronomického objektu. 

 

Výběr posádky pro lety v programech Gemini a Apollo měl na starosti Donald K. “Dake“ Slayton, jeden z původních sedmi astronautů programu Mercury. Slayton se ale do vesmíru v rámci programu Mercury nepodíval, jelikož mu byla diagnostikovaná srdeční arytmie, kvůli níž musel podstoupit operaci. Poprvé se do vesmíru podíval až v březnu roku 1972 v rámci mise Sojuz-Apollo.

 

Astronauti byli vybráni do jednotlivých skupin. V každé skupině jsou astronauti seřazeni v pořadí, jak měli letět do vesmíru.

 

První  skupina - astronauti z Mercury Seven

 

Virgil I. "Gus" Grissom – (3. dubna 1926 Mitchell, Indiana – 27. ledna 1967 Cape Canaveral, Florida) byl americký astronaut, který působil v programech Mercury, Gemini a Apollo. Poprvé do vesmíru letěl v lodi Liberty Bell 7 (Mercury-Redstone 4). Jeho let byl druhým americkým balistickým letem, tedy bez obletu Země. Proto někdy nebývá tento let počítán za let do kosmu. Let trval 16 minut a málem skončil tragédií, když při přistání na hladině Atlantského oceánu se kabina začala plnit vodou a po chvíli se celá potopila.

 

Na jaře roku 1965 absolvoval Grissom druhý let do vesmíru (Gemini 3). Tento let trval čtyři hodiny a během nich třikrát obletěl, společně s Youngem, Zemi.

 

Třetím letem měla být první pilotovaná mise programu Apollo. Testování velitelského modulu skončilo tragédií, když došlo k požáru na palubě Apolla 1 a celá posádka zahynula. Stalo se tak 27. ledna 1967. Podle Slaytona byl Grissom mužem, který měl jako první člověk stanout na Měsíci.

 

 

Walter M. Schirra, Jr. – (12. března 1923 Hackensack, New Jersey – 3. května 2007 La Jolla, Kalifornie) byl americký astronaut, který působil v programech Mercury, Gemini a Apollo. Během třech misí strávil ve vesmíru více jak 295 hodin.

 

Poprvé letěl do vesmíru v lodi Sigma 7 (Mercury-Atlas 8). Během tohoto letu se stal sedmým člověkem ve vesmíru. Druhý let byl v rámci mise Gemini 6A, kde se podařilo uskutečnit skupinový let s kosmickou lodí Gemini 7.

 

Schirra byl poté převelen k záložní posádce Apolla 1. Dvacet jedna měsíců po požáru na palubě Apolla 1 se stal Schirra velitelem letu Apollo 7. Během letu došlo k onemocnění posádky. Tyto zdravotní potíže vedly k podrážděnosti, které vyústily v neustálé hádky posádky s řídícím centrem. Schirra dokonce některé testy nazval jako idiotské. Astronauti také nebyli nadšení z přítomnosti televizní kamery, díky kterým se stal let Apolla 7 prvním letem do vesmíru, při kterém se přenášel živý přenos na Zemi. Slayton později celý průběh letu charakterizoval jako první vesmírnou válku a díky svému neprofesionálnímu jednání se žádný z těchto astronautů do vesmíru již nepodíval.

 

 

Alan B. Shepard, Jr. – (18. listopadu 1923 Derry, New Hampshire – 21. července 1998 Pebble Beach, Kalifornie) byl prvním americkým astronautem ve vesmíru a pátým, který stanul na povrchu Měsíce. První mise do vesmíru byla v kosmické lodi Freedom 7 (Mercury-Redstone 3). Jeho let probíhal po balistické křivce. Z tohoto důvodu bývá někdy označován za prvního amerického astronauta John Glenn.

 

Po jeho prvním úspěšném letu byl Shepard jmenován do funkce velitele letu Mercury-Atlas 10. Tato mise byla zrušena. Jeho kariéra letce a astronauta byla přerušena nemocí, kvůli níž málem ohluchl na jedno ucho. Jelikož nemohl cvičit ani létat, stal se z něj operátor letů NASA. Po operaci ucha se vrátil zpět k létání a byl jmenován velitelem Apolla 14. Stanul na Měsíci a díky dvěma propašovaným golfovým míčkům se stal prvním golfistou na Měsíci.

 

 

Druhá skupina astronautů

 

Všichni tito astronauti letěli do vesmíru v rámci programu Gemini. Každý z nich (kromě Whita) velel jedné misi Gemini.

 

Edward H. White II – (14. listopadu 1930 San Antonio, Texas – 27. ledna 1967 Cape Canaveral, Florida) byl prvním americkým astronautem, který uskutečnil výstup do volného prostoru. Jeho EVA trval 22 minut.

 

Jak již bylo zmíněno, White byl prvním americkým astronautem, který uskutečnil výstup do volného prostoru. Stalo se tak při misi Gemini 4, která představovala jeho první zkušenost s lety do vesmíru.

 

Druhým startem měl být první pilotovaný let programu Apollo. Let AS-204 ale skončil tragédií na palubě Apolla 1, když při testování došlo ve velitelském modulu k požáru a White zahynul. Stalo se tak 27. ledna 1967.

 

 

James A. McDivitt – (10. června 1929 Chicago, Illinois) je americký letec a astronaut, který působil v programech Gemini a Apollo. První let absolvoval v rámci mise Gemini 4 společně s Whitem.

 

Druhým a posledním letem do vesmíru se stala mise Apollo 9 v březnu roku 1969, kdy byl poprvé otestován lunární modul na oběžné dráze Země. V letech 1969 – 1972 řídil McDivitt kosmické lety v Johnsonově vesmírném středisku.

 

 

 

 

 

Frank Frederick Borman – (14. března 1928 Gary, Indiana) je americký astronaut, který působil v programech Gemini a Apollo. Poprvé letěl do vesmíru v rámci mise Gemini 7, kde plnil pozici velitele. Na oběžné dráze Země uskutečnil skupinový let s kosmickou lodí Gemini 6A.

 

Druhým letem do vesmíru byla mise Apollo 8, kde společně s Lovellem a Andersem viděli jako první lidé na vlastní oči odvrácenou stranu Měsíce. Posádka Apolla 8 se také stala první, která překonala druhou kosmickou rychlost. V roce 1969 ukončil svou kariéru astronauta a stal se na rok ředitelem NASA.

 

 

 

James A. Lovell, Jr. – (25. března 1928 Cleveland, Ohio) je americký astronaut a pilot českého původu. Absolvoval celkem čtyři lety do vesmíru. První let se uskutečnil v roce 1965 v rámci mise Gemini 7. Společně s Gemini 6A uskutečnil první skupinový let dvou kosmických lodí ve vesmíru.

 

Druhá jeho mise (Gemini 12) následovala po necelém roce. Úkolem této mise bylo nacvičení spojovacích operací ve vesmíru. Loď Gemini 12 se úspěšně spojila s raketovým stupněm Agena.

 

Třetí mise (Apollo 8) byla ve znamení prvního obletu Měsíce lidskou posádkou. Kosmická loď Apollo 8 vykonala 10 obletů kolem Měsíce a bezpečně se vrátila na Zemi.

 

Poslední mise (Apollo 13) měla být pro Lovella vyvrcholení jeho kariéry astronauta - přistání na Měsíci. Kvůli explozi v servisní sekci byla mise předčasně přerušena a posádka se vrátila po šesti dnech na Zemi. Jeho čtyři lety znamenaly necelých třicet dní ve vesmíru. V letech 1966 – 1973 byl rekordmanem v počtu dní strávených ve vesmíru. 

 

Thomas Stafford – (17. září 1930 Weatherford, Oklahoma) je americký letec a astronaut, který působil v programech Gemini, Apollo a Sojuz-Apollo. První let absolvoval v rámci mise Gemini 6A, při kterém se podařilo uskutečnit skupinový let s Gemini 7. O půl roku později absolvoval druhý let v rámci mise Gemini 9. Při tomto letu proběhlo setkání s tělesem Agena. V plánu bylo spojení kosmické lodi s Agenou, nicméně v důsledku závady na spojovacím mechanismu nebylo možné spojení uskutečnit.

 

Třetí let absolvoval Stafford jako velitel lodi Apollo 10. Tato mise znamenala poslední přípravy před plánovaným přistáním na Měsíci posádkou Apollo 11. Velitelský modul vykonal 31 obletů kolem Měsíce. Stafford se v lunárním modulu přiblížil povrchu Měsíce na vzdálenost 16 km, nicméně na Měsíci nikdy nepřistál.

 

Čtvrtý let byl Staffordův poslední. Jednalo se o let programu Sojuz-Apollo, při kterém došlo ke spojení americké a sovětské lodi na oběžné dráze Země.

 

John W. Young – (24. září 1930 San Francisco, Kalifornie) je americký letec a astronaut, který byl devátým člověkem na Měsíci a do vesmíru se podíval celkem šestkrát. Poprvé letěl do vesmíru v rámci mise Gemini 3. Tento let trval pouhé čtyři hodiny, ale astronauti při něm vyzkoušeli měnit dráhu letu.

 

Druhý let absolvoval jako velitel Gemini 10. Uskutečnil 44 obletů kolem Země a provedl setkání s tělesy Agena TV10 a TV8.

 

Třetí let byl ve znamení posledního testování kosmické lodi Apollo před přistáním posádky Apollo 11 na Měsíci. Posádka Apolla 10 vykonala 31 obletů kolem Měsíce a otestovala při nich lunární modul nad povrchem Měsíce. V roce 1972 nastal vrchol jeho kariéry, když v rámci mise Apollo 16 přistál na povrchu Měsíce.

 

V roce 1981 byl naplánován první let STS-1, tedy raketoplánu Columbia. Young zde plnil pozici velitele. Po 36 obletech Země přistál raketoplán Columbia na vojenské základně Edwards.

 

Dva roky poté absolvoval Young šestý a poslední let do vesmíru v rámci mise STS-9. Na palubě raketoplánu Columbia byla vesmírná observatoř Spacelab.

 

Neil A. Armstrong – (5. srpna 1930 Wapakoneta, Ohio – 25. srpna 2012 Cincinnati, Ohio) byl americkým pilotem, astronautem, univerzitním profesorem a zejména prvním člověkem, který vstoupil na povrch Měsíce. Zúčastnil se celkem dvou letů do vesmíru.

 

Mise Gemini 8 znamenala pro Armstronga první let do vesmíru. Během mise bylo provedeno spojení s bezpilotním raketovým stupněm Agena TV-8. V důsledku závady na orientační trysce došlo k nekontrolovatelné rotaci lodi. Posádka provedla odpojení, ale došlo k ještě rychlejší rotaci, kterou Armstrong s Gordonem zvládli. Mise byla ukončena. Jednalo se o první nouzové přistání v historii americké kosmonautiky.

 

Vrchol kariéry nastal přistáním Apolla 11 na Měsíci. Armstrong se stal 20. července 1969 prvním člověkem na Měsíci.

 

Charles ”Pete” Conrad Jr. – (2. června 1930 Philadelphia, Pennsylvania – 9. července 1999 Ojai) byl americký astronaut, který stanul jako třetí člověk na Měsíci.

 

První let do vesmíru byl v rámci mise Gemini 5 v roce 1965. Jednalo se o první dlouhodobý kosmický let (týden, 120 oběhů). Během této mise byly poprvé využity palivové články pro dodávku elektrické energie.

 

Druhý let (Gemini 11) si kladl za cíl otestovat setkávací manévry ve vesmíru. Došlo čtyřikrát ke spojení s tělesem Agena. Během letu došlo ke dvouhodinovému otevření průlezu kosmické lodi.

 

V listopadu 1969 se Conrad zúčastnil mise Apollo 12 a dotkl se nohou povrchu Měsíce. Conrad se stal třetím člověkem na Měsíci.

 

Čtvrtý a poslední let se konal v roce 1973 v rámci mise Skylab 2. V rámci této mise letěl Conrad, společně s Kerwinem a Weitzem, na orbitální stanici Skylab 1, kde pracoval po dobu jednoho měsíce. 

 

Třetí skupina astronautů

 

Jednalo se o první skupinu astronautů, která nemusela absolvovat vesmírný let v rámci programu Mercury nebo Gemini, ale k pozici astronauta v programu Apollo postačovalo "pouze" zkušenost vojenského stíhacího pilota se zkušenostmi s proudovými letouny. Pět astronautů z této skupiny letělo do vesmíru v programu Gemini.

 

David R. Scott – (6. června 1932 San Antonio, Texas) je americký letec a astronaut, který jako sedmý člověk vstoupil na povrch Měsíce.

 

První jeho let byl v rámci mise Gemini 8, kdy letěl do vesmíru společně s N. Armstrongem. Tento let měl původně trvat 3 dny, ale v důsledku závady na orientační trysce lodi Gemini došlo k nekontrolovatelné rotaci obou těles. Po odpojení lodi od stupně Agena došlo k nouzovému přistání, které znamenalo první americké nouzové přistání v historii amerického kosmického programu.

 

Druhý let do vesmíru absolvoval jako pilot velitelského modulu Apollo 9. Jednalo se o kompletní test kosmické lodi Apollo. Let trval deset dní a poskytl zásadní informace o výkonu, stabilitě a spolehlivosti pohonu lunárního modulu a systému podpory života.

 

Nejdůležitější událostí tohoto letu bylo setkání a následné spojení CSM s lunárním modulem. Jednalo se o zásadní zkoušku na oběžné dráze Měsíce. Posádka potvrdila uskutečnitelnost přechodu posádky z lunární sekce do velitelské během budoucích cest na povrch Měsíce a zpět.  

 

Po přistání Apolla 9 byl Scott vybrán do náhradní posádky letu Apollo 12. Měl eventuálně nahradit Charlese Conrada, kdyby z nějakého důvodu nemohl letět. Conrad se s Apollem 12 do vesmíru vydal a tak Scott během letu v listopadu roku 1969 působil jako CapCom (osoba zajišťující hlasové spojení mezi astronauty ve vesmíru a pozemním řídícím střediskem v Houstonu).

 

Scott se potřetí vydal do vesmíru v rámci mise Apollo 15 (26. července 1971 – 7. srpna 1971). Plnil zde funkci velitele lodi. Apollo 15 byla čtvrtou misí, která dopravila člověka na Měsíc. Lunární modul Falcon zůstal na povrchu Měsíce 66 hodin a 54 minut. Scott s Irwinem strávili 18 hodin a 35 minut procházkou po Měsíci. Do okolí LM se vydali celkem třikrát. K dopravě po Měsíci použili Lunar Rover. Scott s Irwinem provedli průzkum oblasti a sebrali 82 kg měsíčního materiálu.

 

Eugene Cernan A. – (14. března 1934 Chicago, Illinois) je americký astronaut, který jako poslední člověk stanul na Měsíci. Absolvoval tři lety do vesmíru v rámci misí Gemini 9, Apollo 10 a Apollo 17. Zajímavostí je, že při obou letech Apollo vzal do vesmíru československou vlajku, jelikož měl české a slovenské kořeny (matka českého původu a otec slovenského původu). Tyto vlajky předal v roce 1974 řediteli astronomického ústavu v Ondřejově (doc. L. Perek).

 

První let (Gemini 9) si kladl za cíl spojení s tělese Agena. V důsledku poruchy na tělese nemohlo dojít ke spojení a bylo proto provedeno pouze přiblížení k tělesu, které astronauti zopakovali třikrát. Během letu uskutečnil Cernan výstup do kosmického prostoru.

 

Druhý let byl ve znamení posledního testování kosmické lodi před přistáním posádky Apollo 11 na Měsíci. Posádka Apolla 10 vykonala 31 obletů kolem Měsíce a otestovala při nich lunární modul nad jeho povrchem.

 

Třetí a poslední let byl vrcholem jeho kariéry, kdy se stal posledním člověkem, který vstoupil na povrch Měsíce. 

 

Michael Collins – (31. říjen 1930 Řím, Itálie) je americký pilot a astronaut. Stejně jako Aldrin, pocházel i Collins z vojenské rodiny. Jeho otec gen. J. Collins byl letecký stíhač a v době narození syna působil na velvyslanectví USA v Římě.

 

V roce 1952 ukončil Collins vojenskou akademii ve West Pointu a posléze se stal plukovníkem letectva Spojených států. V roce 1963 vstoupil Collins společně s Aldrinem do NASA, přičemž v té době měl Collins nalétáno více jak 4 000 hodin, z toho 3 200 na proudových letounech. 

 

Během své kariéry astronauta se podíval dvakrát do vesmíru. Poprvé tomu bylo v rámci mise Gemini 10 v roce 1966. Během tohoto letu dokázal spojit kosmickou loď s tělesem Agena a provést výstup do vesmíru. Jeho druhým letem měla být mise Apollo 8, ale musel se podrobit operaci páteře. Jeho chvíle přišla během mise Apollo 11, kdy při výstupu Armstronga a Aldrina na povrch Měsíce setrval na oběžné dráze v CSM.

 

Edwin E. “Buzz“ Aldrin, Jr. – (20. ledna 1930, Montclair, New Jersey) je americký vojenský pilot, astronaut a také druhý člověk, který vstoupil na povrch Měsíce. K letectví měl velice blízko již od narození, jelikož jeho otec byl plukovníkem a bojovým letcem. Buzzův otec se také velice dobře znal s bratry Wrightovými a byl zakladatelem, společně s R. Goddardem, americké raketové techniky.

 

Aldrin se vydal ve své kariéře vojenskou cestou, když v roce 1951 úspěšně ukončil studium na vojenské akademii ve West Pointu s třetím nejlepším prospěchem. Po absolvování pilotní školy se Aldrin zúčastnil Korejské války, kde si připsal dva sestřely nepřátelského letounu. Poté sloužil na leteckých základnách v Evropě a Asii. Během své vojenské služby studoval na MIT obor astronautika, ze kterého získal v roce 1963 doktorský titul. Jeho dizertační práce se zabývala řízením kosmických lodí při setkávání a spojování se na oběžné dráze.

 

Pro jeho vynikající letecké a intelektuální dovednosti byl velitelstvím letectva vyslán k astronautickému výcviku do programu Gemini. Tímto výběrovým řízením úspěšně prošel a v roce 1963 byl zařazen do seznamu astronautů pro tento program. 

 

Ve srovnání s klidným, rozvážným a příliš nemluvným Armstrongem, který byl zejména vynikajícím pilotem, byl Aldrin považován za pilota překypujícího intelektem. Jeho přátelé ho dokonce označovali za neselhávajícího robota s výborným mozkem.

 

Richard F. Gordon, Jr. – (5. října 1929, Seattle, Washington, USA) je americký letec a astronaut, který působil v programech Gemini a Apollo.

 

První jeho let proběhl v září roku 1966 v rámci mise Gemini 11. Během mise došlo čtyřikrát ke spojení kosmické lodi s tělesem Agena. Po třech dnech letu posádka bezpečně přistála na Zemi.

 

Gordon byl poté jmenován do záložní posádky Apolla 9 a následně do hlavní posádky Apolla 12. Cílem této mise bylo druhé přistání člověka na Měsíci. Gordon zůstal během přistání na Měsíci 31 hodin na oběžné dráze Měsíce. Poté se bezpečně vrátila posádka na Zemi.

 

Roger B. Chaffee – (15. února 1935 Grand Rapids, Michigan – 27. ledna 1967 Cape Canaveral, Florida) byl americký námořní pilot, letecký inženýr a astronaut, který působil v programu Apollo.

 

Jeho prvním startem měl být první pilotovaný let v rámci programu Apollo. Let AS-204 ale skončil tragédií na palubě Apolla 1, když při testování došlo ve velitelském modulu k požáru a Chaffee zahynul. Stalo se tak 27. ledna 1967.

 

 

 

 

Donn F. Eisele – (23. června 1930, Columbus, Ohio – 2. prosince 1987, Tokio) byl americký letec a astronaut, který působil v programu Apollo. Jeho jediný let byl v říjnu roku 1968. Posádka během 163 obletů Země vyzkoušela nové typy skafandrů a raketových motorů. Po 260 hodinách pobytu na oběžné dráze Země přistála posádka Apolla 7 na Zemi. Nikdo z posádky Apolla 7 již do vesmíru neletěl. Během letu došlo k onemocnění posádky. Tyto zdravotní potíže vedly k podrážděnosti, které vyústily v neustálé hádky posádky s řídícím centrem. Astronauti také nebyli nadšení z přítomnosti televizní kamery, díky kterým se stal let Apolla 7 prvním letem do vesmíru, při kterém se přenášel živý přenos na Zemi. Slayton později celý průběh letu charakterizoval jako první vesmírnou válku a díky svému neprofesionálnímu jednání se žádný z těchto astronautů do vesmíru již nepodíval.

 

 

 

 

R. Walter Cunningham – (16. března 1932 Creston, Iowa) je americký astronaut, který působil v programu Apollo. Jeho jediný let byl v říjnu roku 1968. Posádka během 163 obletů Země vyzkoušela nové typy skafandrů a raketových motorů. Po 260 hodinách pobytu na oběžné dráze Země přistála posádka Apolla 7 na Zemi. Nikdo z posádky Apolla 7 již do vesmíru neletěl. Během letu došlo k onemocnění posádky. Tyto zdravotní potíže vedly k podrážděnosti, které vyústily v neustálé hádky posádky s řídícím centrem. Astronauti také nebyli nadšení z přítomnosti televizní kamery, díky kterým se stal let Apolla 7 prvním letem do vesmíru, při kterém se přenášel živý přenos na Zemi. Slayton později celý průběh letu charakterizoval jako první vesmírnou válku a díky svému neprofesionálnímu jednání se žádný z těchto astronautů do vesmíru již nepodíval.

 

 

 

Russell L. “Rusty“ Schweickart – (25. říjen 1935, Neptune, New Jersey) je americký astronaut, který působil v programu Apollo. Jeho jediným letem do vesmíru byl let Apollo 9 na jaře roku 1969. Russell plnil funkci pilota lunárního modulu. Cílem bylo ověřit manévrovací schopnosti lunárního modulu kolem Země. Po 151 obletech Země a 10 dnech se posádka v pořádku vrátila na Zemi. 

 

 

 

 

 

 

William A. Anders – (17. října 1933 Hongkong, Čína) je americký astronaut, který působil v programu Apollo. Jeho jediným letem do vesmíru byl let Apollo 8. Vykonával funkci velitele lunárního modulu, který ale nebyl během mise posádce dostupný. Posádka obletěla desetkrát Měsíc a po šesti dnech bezpečně přistála na Zemi.  

 

 

 

 

 

 

 

Alan L. Bean – (15. března 1932 Wheeler, Texas) je americký astronaut, který působil v programech Apollo a Skylab. Jeho první let byl v rámci mise Apollo 12, při níž se stal čtvrtým člověkem, který stanul na povrchu Měsíce. V tomto letu plnil funkci pilota lunárního modulu. Po skončení mise vykonal sérii přednášek po celém světě a stal se komentátorem letů na Měsíc. Zároveň zůstal ve výcviku astronautů pro program Skylab.

 

Druhý let do vesmíru byl v rámci mise Skylab 3, kde plnil funkci velitele letu. Na orbitální stanici Skylab posádka setrvala necelé dva měsíce. Poté přistála bezpečně do vod Tichého oceánu.

 

Čtvrtá skupina astronautů

 

V červnu roku 1965 jmenovala NASA pětici vědců, kteří se měli vydat do vesmíru. Jediným astronautem-vědcem, který vstoupil na povrch Měsíce, se stal Harrison H. „Jack“ Schmitt.

 

Harrison Hagan Schmitt -  (3. července 1935 Santa Rita, New York) je americký vědec a astronaut, který se stal předposledním člověkem na Měsíci. Jeho kariéra astronauta započala 27. června 1968, kdy bylo v rámci náboru NASA zařazeno na seznam potenciálních astronautů šest vědců. Schmitt plnil při letech Apollo 11 a Apollo 15 funkci spojaře (CapCom). Při letu Apollo 15 byl členem záložní posádky na pozici pilota lunárního modulu. Poté byl jmenován do pozice pilota lunárního modulu letu Apollo 17.

 

Dne 11. prosince 1972 přistál na Měsíci v oblasti Littrow. Strávil zde 75 hodin, z toho 22 hodin a 4 minuty pracoval společně s Cernanem při vycházkách po Měsíci. Po Měsíci se pohybovali za pomoci Lunar Roveru a ujeli s ním 36 km. Poté se bezpečně vrátila posádka Apolla 17 na Zemi.

 

Pátá skupina astronautů

 

V roce 1966 jmenovala NASA dalších 19 astronautů, kteří neměli žádné zkušenosti s lety do vesmíru. 

 

Thomas Kenneth Mattingly  - (17. března 1936, Chicago, Illinois) je americký letec a astronaut, který působil v programech Apollo a letů raketoplánů.

 

 Poprvé se do vesmíru podíval v dubnu roku 1972, kdy byl pilotem velitelského modulu Apolla 16. Během přistání Younga a Duka setrval Mattingly na oběžné dráze Měsíce. Během návratu na Zemi vystoupil Mattingly na 1 hodinu a 24 minut do volného prostoru za účelem odebrání z povrchu modulu vzorky a fotografický materiál. Dne 27. dubna přistála posádka Apolla 16 bezpečně do vod Tichého oceánu.

 

Po deseti letech (1982) se podíval opět do vesmíru při misi STS-4 (raketoplán Columbia). Mattingly plnil funkci velitele letu. Tento let byl věnován zejména požadavkům armády a v nákladovém prostoru se nacházely vojenské experimenty. Po sedmi dnech přistál raketoplán Columbia na Zemi.

 

Třetí let do vesmíru (1985) absolvoval Mattingly na palubě raketoplánu Discovery. Jednalo se opět o vojenskou expedici a na palubě raketoplánu byli přítomni čtyři vojáci - Loren Shriver, Ellison Onizuka, James Buchli a Gary Payton. Tato mise byla přísně utajená a z tohoto důvodu neměli novináři k místu startu přístup. Jedním z tajných úkolů bylo vypuštění špionážní družice Magnum nad Indický oceán.

 

John L. "Jack" Swigert, Jr. – ( 30. srpna 1931 Denver, Colorado – 27. prosince 1982 Washington) byl americký pilot a astronaut. Jeho prvním a jediným letem do vesmíru byla mise Apollo 13. Plnil zde funkci pilota velitelského modulu. Po explozi v servisní sekci byla mise přerušena a posádka se naštěstí vrátila na Zemi.

 

 

 

 

 

 

 

Fred Wallace Haise- (14. listopadu 1933 Biloxi, Mississippi) je americký pilot a astronaut. Jeho prvním a jediným letem do vesmíru byla mise Apollo 13. Plnil zde funkci pilota velitelského modulu. Po explozi v servisní sekci byla mise přerušena a posádka se naštěstí vrátila na Zemi.

 

 

 

 

 

 

 

Stuart Allen Roosa - (16. srpna 1933 Durango, Colorado – 12. prosince 1994, Washington, D.C.) byl americký letec a astronaut. Jeho jediným letem do vesmíru byla mise Apollo 14, kde plnil funkci pilota velitelského modulu. Jednalo se o třetí misi, kdy člověk přistál na povrchu Měsíce. Roosa na povrch Měsíce nikdy nevstoupil. Během Shepardova a Mitchellova přistání setrval ve velitelském modulu na oběžné dráze Měsíce.

 

 

 

 

 

 

Edgar Dean Mitchell - (17. září 1930 Hereford, Texas - 4. února 2016, Lake Worth, Florida) je americký letec a astronaut, který vstoupil jako šestý člověk na povrch Měsíce. Během jeho kariéry astronauta se zúčastnil jediné mise – Apollo 14. Společně s Shepardem přistál dne 5. února 1971 na Měsíci, kde strávil 33 hodin.

 

 

 

 

 

 

Alfred Merril Worden - ( 7. února 1932, Jackson, Michigan) je americký letec a pilot, který letěl v rámci mise Apollo 15 do vesmíru. Plnil funkci pilota velitelského modulu, tudíž během výstupu Scotta a Irwina setrval na oběžné dráze Měsíce. Mise Apollo 15 byl jeho jediný let do vesmíru. 

 

 

 

 

 

 

 

James Benson Irwin - (17. března 1930, Pittsburgh, Pennsylvania – 8. srpna 1991, Glenwood Springs, Colorado) byl americký letec a pilot, který jako osmý člověk vstoupil na povrch Měsíce. Stalo se tak při jeho jediné misi do vesmíru – Apollo 15. 

 

 

 

 

 

 

 

Charles Moss Duke - (3. října 1935 Charlotte) je americký letec a astronaut, který jako desátý člověk vstoupil na povrch Měsíce. Stalo se tak při jeho jediné misi do vesmíru – Apollo 16.

 

 

 

 

 

 

 

 

Ronald Ellwin Evans -  (10. listopadu 1933, St. Francis, Kansas – 7. dubna 1990, Scottsdale, Arizona) byl americký pilot a astronaut, který letěl v rámci mise Apollo 15 do vesmíru. Plnil funkci pilota velitelské sekce, tudíž během výstupu Schmitta a Cernana setrval na oběžné dráze Měsíce. Mise Apollo 15 byl jeho jediný let do vesmíru.

 

 

 

 

 

 

Astronauti, kteří se prošli po Měsíci

 

Dvanáct astronautů se prošlo po povrchu Měsíce. Sedm z těchto mužů stále žije (únor 2016). Všechna měsíční přistání proběhla v letech 1969 - 1972 jako součást programu Apollo.

 

# Jméno Narození Úmrtí Věk - pobyt na Měsíci* Mise EVA - Měsíc
1 Neil Armstrong 5.8.1930 25.8.2012 38l   11m 15d  Apollo 11 21.7.1969
2 Buzz Aldrin 20.1.1930   39l   6m   0d Apollo 11 21.7.1969
3 Charles Conrad 2.6.1930 8.7.1999 39l   5m   17d Apollo 12 19.-20.11.1969
4 Alan Bean 15.3.1932   37l   8m   4d Apollo 12 19.-20.11.1969
5 Alan Shepard 18.11.1923 21.7.1998 47l   2m  18d Apollo 14 5.-6.2.1971
6 Edgar Mitchell 17.9.1930 4.2.2016 40l  4m   19d Apollo 14 5.-6.2.1971
7 David Scott 6.6.1932   39l 1m   25d Apollo 15 31.7.-2.8.1971
8 James Irwin 17.3.1930 8.8.1991 41l 4m   14d Apollo 15 31.7.-2.8.1971
9 John W. Young 24.9.1930   41l 6m   28d Apollo 16 21.-23.4.1972
10 Charles Duke 3.10.1935   36l 6m   18d Apollo 16 21.-23.4.1972
11 Eugene Cernan 14.3.1934   38l 9m   7d Apollo 17 11.-14.12.1972
12 Harrison Schmitt 3.7.1935   37l 5m   8d Apollo 17 11.-14.12.1972

* Věk, kterého astronauti dosáhli při přistání na Měsíci. Věk je uveden ve formátu:: l - počet let astronauta, m - počet měsíců, d - počet dní.  

Stránka byla naposledy editována 5. února 2016 v 23:44.
Stránka byla od 15. 1. 2010 zobrazena 6452krát.

Vytištěno ze stránky projektu Kosmické lety (astronomia.zcu.cz/kosmolety/apollo/2455-astronauti)
Nahrávám...