• Program Apollo
• Mise
• AS-201, AS-203, AS-202
• Apollo 1
• Apollo 4
• Apollo 5
• Apollo 6
• Apollo 7
• Apollo 8
• Apollo 9
• Apollo 10
• Apollo 11
• Výběr posádky
• Cesta na Měsíc
• Základna Tranquility
• Návrat na Zemi
• Izolace
• Apollo 12
• Apollo 13
• Apollo 14
• Apollo 15
• Apollo 16
• Apollo 17
• Astronauti
• Seznam pokusů
• Navigační systém

Start Apollo 14 - 31. ledna 1971

Po nehodě na palubě Apolla 13 musela získat NASA dalším letem na Měsíc opět svou ztracenou důvěru. To se podařilo letem Apollo 14, který započal dne 31. ledna 1971. Od přistání posádky Apolla 12 na Měsíci v tu dobu uplynulo více jak rok. Během této doby byla NASA nucena zrušit v důsledku rozpočtových škrtů lety Apollo 15 a 19.

Apollo 14 se vydalo do místa plánovaného přistání Apolla 13, které bylo z vědeckého hlediska velice zajímavé. Posádce velel veterán letů do vesmíru – Alan Shepard. Muž, který se jako první Američan podíval do vesmíru. Společně s ním letěli do vesmíru dva nováčci – Stuart Roosa a Edgar Mitchell. Pro ně to byl premiérový let do vesmíru.

Start rakety proběhl bezproblémově a Apollo 14 bylo navedeno na dráhu k Měsíci. Problém nastal při přestavbě lodi. Při pokusu o spojení CSM Kitty Hawk a LM Antares odmítal mechanismus spojovacích zámků fungovat. Spojení se podařilo až na šestý pokus.

Během letu k Měsíci byly uskutečněny dvě korekce dráhy. Kosmická loď byla navedena na oběžnou dráhu Měsíce (výška 107 - 313 km). Poprvé v historii lunárního přistání bylo použito nové metodiky přistávání, kdy po dvou obězích byla celá kosmická loď navedena na dráhu ve výši 15 – 115 km motorem SPS. Tímto manévrem bylo ušetřeno palivo LM pro dodatečných 15 s manévrování. Poté se měsíční sekce Kitty Hawk s astronauty Shepardem a Mitchellem oddělila od velitelské sekce Antares. Roosa po odpojení převedl CSM na vyčkávací dráhu ve výši 94 – 119 km.

Přistání na Měsíci proběhlo 5. února 1971 s odchylkou 25 m od předpokládaného místa přistání v oblasti Fra Mauro. Astronauti na Měsíci strávili 33 hodin, během nichž uskutečnili dva výstupy na povrch. Při první vycházce sebrali nouzové vzorky pro případ nutnosti urychleně opustit Měsíc. Poté rozmístili aparaturu ALSEP 14 a pokračovali ve sběru vzorků hornin. Aparatura ALSEP 12 pracovala až do 1. října 1970. Laserový odražeč je stále používán). První výstup trval 4 hodiny, 47 minut a 50 sekund.

Druhý výstup na Měsíc trval 4 hodiny, 34 minut a 41 sekund. Vycházka byla geologického charakteru. Hlavním cílem byl 300 m vysoký val kráteru Cone vzdálený 1,5 km od lunární sekce. Výstup na vnější svahy kráteru se ukázal i v šestinové gravitaci fyzicky velice náročný. Astronauti sebou také táhli měsíční dvoukolové vozítko na přepravu vybavení (MET). V důsledku stále svažitějšího a členitějšího prostředí bylo rozhodnuto, aby se astronauti vrátili k lunární sekci. Val se jim nepodařilo nalézt. Později se zjistilo, že k cílovému místu jim zbývalo zhruba 30 metrů.

Na konci druhé procházky Shepard všechny překvapil, když vyndal dva golfové míčky, které propašoval na palubu. Golfovou hůl si vyrobil z různých měsíčních nástrojů. Jeho první úder se mu příliš nepovedl. Naopak druhý úder byl vydařený, když poslal golfový míček do vzdálenosti několika set metrů. Stal se tak prvním golfistou na Měsíci.

Astronauti během dvou výstupů na Měsíc sebrali 42,8 kg vzorků. Po 33 hodinách pobytu na Měsíci odstartovali 6. února z Měsíce a za necelé dvě hodiny se spojili s velitelskou sekcí. Lunární modul byl 7. února odpojen od velitelského modulu a dopadl na povrch Měsíce 52 km od místa přistání. Téhož dne byl zahájen zážehem motoru SPS návrat na Zemi. Po jediné korekci dráhy přistála posádka Apolla 14 dne 9. února 1971 do vod Tichého oceánu, odkud je vyzvedla loď USS New Orleans. Naposledy musili astronauti dodržet dvoutýdenní karanténu. U posádky se ale neobjevili žádné příznaky jakýchkoliv chorob a proto další výpravy už karanténu podstoupit nemuseli.

LETOVÁ INSIGNIE

Insignie letu Apollo 14

Letová insignie Apolla 14 byla navržena jeho posádkou. Dominantou je zde odznak astronautů, který se blíží k Měsíci po vyznačené trajektorii ze Země. Zlatý okraj nese ve spodní části jména astronautů Apolla 14 a v horní části název mise. Autorem této insignie je Jean Beaulieu. 

POSÁDKA

Zleva: Stuart A. Roosa, Alan B. Shepard, Edgar D. Mitchell

(L) Stuart A. Roosa

(C) Alan B. Shepard

(R) Edgar D. Mitchell

Alan B. Shepard

Stuart A. Roosa

Edgar D. Mitchell

ZÁLOŽNÍ POSÁDKA

ÚDAJE O LETU APOLLO 14

FOTOGALERIE

Start Apolla 14 - 31. ledna 1971

Posádka Apolla 14 zachytila srpek Země nad měsíčním odborem.

Dvoukolé vozítko - MET (Modularized Equipment Transporter).

ALSEP/CPLEE - měřič toku iontů.

MET vyfotografovaný z okna lunárního modulu. Fotografie dále zachycuje stín antény.

Přistávací noha lunárního modulu.

Velitel Alan Shepard na povrchu Měsíce s vlajkou USA.

Místo přistání Apolla 14.